08/10/2026
Původ nalezeného hrobu z roku 1866 u České Skalice?
V roce 2003 byl nalezen v důsledku výstavby silničního obchvatu města a archeologicky zkoumán hromadný hrob 18 padlých vojáků (14 Rakušanů a 4 Prusové) v blízkosti železniční dráhy na bojišti u České Skalice. Následně byl v důsledku výstavby nalezen druhý hromadný hrob s uložením dalších 9 Prusů.
Hroby vznikly na místě největších bojů u železničního náspu nedaleko lesa Dubno. Neobvyklé svědectví do otázky jejich původu přináší kronika pruského pěšího pluku č. 46, který na utichlém bojišti po bitvě tábořil. Jeho vojáci se totiž před rozložením tábora museli postarat o přeživší a pro padlé vykopat hromadné šachty.
„Pluk poté, kdy byla dopravena zavazadla, překročil asi v 7 hodin večer vysoký, do oblouku ubíhající a zraněnými a mrtvými posetý železniční násep a pak v brigádním srázu vstoupil do tábořiště ležícího jižně silnice a východně od nádraží.
Celé okolí, dějiště vražedných bojů 9. divize a 22. brigády proti rakouským brigádám Kreyssern a Fragnern, bylo jedním pravým polem smrti. Vyžádalo si to mnoho citlivé a psychikou otřásající práce, než bylo dosaženo prostoru k odstavení pušek, nemluvě o místu k ulehnutí. Mnozí zranění, kteří museli být nejprve vyproštěni zpod na nich ležících mrtvých, byli odnášeni stranou, kde pak ještě dlouho museli ležet ve velkých bolestech, než se dostali na obvaziště. Uchopení a přenášení i navzdory nejšetrnějšího zacházení působilo těmto ubožákům velké bolesti. To, že při tom mnohého přešla chuť k jídlu a nevolnost se srovnávala pitím kořalky, je zcela pochopitelné.
Za již dopadajícího soumraku nechal plukovník von Walther, který navzdory horečce způsobené zraněním svůj pluk neopustil, v blízkosti bivaku vyhloubit dva ploché masové hroby, do kterých bylo uloženo asi 50 Rakušanů. Po krátké modlitbě velitele pluku byli mrtví za zvuků hudby v místě jejich posledního spočinutí zakryty zeminou.
Jasný měsíc a svit hvězd osvětloval ponurý a otřesný obraz bojiště, zatímco i malé skupinky, které pod velením důstojníků, navzdory únavě ještě dlouho v okolí bivaku hledali zraněné a mnohému kamarádovi tak přinesli zmírnění jeho utrpení. Naše mužstvo zde vykázalo velkou dávku lidskosti a kamarádství.
Tato bolestná práce byla přerušena v důsledku nemožnosti se při tak masových ztrátách opanovat, aby po úsvitu znovu započala.
Zachumlaní v kabátech, s tornistrou pod hlavou, jsme se natáhli pod širým nebem na holé zemi, obklopeni vlažným nočním ovzduším, abychom se na pár hodin uprostřed smrti a umírání posilnili k nové bojové práci. Ale i tak byl mnohý z nás sténáním zraněných, chroptěním umírajících a ržáním zmírajících koní, v místě prosyceném zápachem krve a mrtvo, o spánek okraden“.
Bitva u České Skalice byla po střetu u Hradce Králové nejkrvavějším masakrem celé války a bohužel zcela zbytečným (rozkaz pro sbor zněl jasně a to ustoupit k Josefovu) a nic neměnícím na dalším pruském postupu.
Rakouská armáda uvedla, že na bojišti zemřelo celkem 819 vojáků, 63 důstojníků a 127 koní.
Nezvěstných bylo ale více a to celkem 979 vojáků.
Rakouský VIII. armádní sbor byl z bojového stavu po pár hodinách oslaben celkem
o 5 372 vojáků, 205 důstojníků a 196 koní.
Bojiště u České Skalice je nejvíce ze všech poznamenané místní výstavbou nejen rozšiřující se průmyslové zástavby ale i vznikem vodní nádrže Rozkoš, k ní tekoucímu vodnímu přivaděči a nakonec i silničním obchvatem města. Prostor památných bojů mnoha vojáků v okolí nádraží a železniční dráhy i s jejich hroby bohužel dodnes již zcela zanikl.
Artefakty z válečných hrobů jsou uloženy v depozitech Muzeum Náchodska a ostatky vojáků byly uloženy na vojenském hřbitově ve Zlíči.
Hřbitov prošel v loňském roce zásadní renovací, kterou podpořili:
Česká Skalice
Válečné hroby - Ministerstvo obrany ČR
Komitét pro udržování památek z války roku 1866, z.s.
Ministerstvo obrany České republiky
Ministerstvo pro místní rozvoj
Královéhradecký kraj
