18/05/2026
Kulinářské schopnosti vojáků v roce 1866
Z mnoha pramenů dnes víme, že zásobování armád v roce 1866 neprobíhalo dokonale a mnoho vojáků v poli hladovělo.
Důvodem ale nemuselo být problematické zásobování, nýbrž minimální schopnost pro vojáka v poli té doby, vymyslet nutričně kvalitní jídlo, které by vyžadovalo minimální časovou přípravu.
Nesmíme taky zapomínat, že velká část mužů v armádě poloviny 19. století neuměla vařit.
Armády byly v roce 1866 navíc zcela konzervativní pro řešení předpřipravených jídel (například masové konzervy), na jejichž výrobu bylo zapotřebí vyhradit nemalé finance. Vojáci proto pravidelně dostávali pouze chléb, kávu nebo alkohol. Ve válečném roce navíc byly příděly jídla ovlivněny časovými možnostmi vojáků v táborech, protože bylo nutné vždy získané naturálie uvařit, což v parném létu naráželo i na problém nedostatku vody.
Teprve až od začátku druhé poloviny 19. století se vojenské dávky stále více dostávaly pod vliv nutriční fyziologie (např. dle studií od Wilhelm Hildesheim a Carl Voit). Začalo být tedy jasné, že pouze dobře živení vojáci, dokáží plnit své vojenské úkoly.
Takzvané války za sjednocení Německa (1864–1871) upozornily v Pruské armádě na nedostatky vojenských přídělů, ale zároveň vydláždily cestu pro nové potravinové koncentráty, zavařeniny a konzervované výrobky. Tak vznikla například hrachová klobása.
Ta byla předvařená ze směsi sušené hrachové mouky, slaniny, soli, cibule, papriky a dalšího koření. Ještě v průběhu prusko-francouzské války v roce 1870 vznikla v Berlíně první fabrika na tyto klobásy, která za dobu svého fungování vyrobila na 40 000 000 porcí předpřipravených jídel pro vojáky.
zdroj:
uwe-spiekermann.com