04/09/2026
Před pár dny jsem se vrátila z dovolené u Baltu a chci s vámi sdílet své pocity. Ocitla jsem se totiž v takovém neuchopitelném, neukotveném období, kdy už sice nejsem na cestách, ale ještě nejsem ani plně zajetá v běžném režimu a rutině.
Tento náraz do reality mi letos připadá nějaký těžký. Ano, už vím, že od sebe nemohu chtít, abych ze dne na den jen tak „překlikla“ a fungovala, jako by se nechumelilo. Na adaptaci potřebuji nějaký čas.
Na dovolené jsem si chtěla od běžných povinností odpočinout. To se povedlo :-).
Ale znovu se mi potvrdilo, jak moc mě mé každodenní rutiny vlastně kotví.
Mimo domov je pro mě mnohem těžší dodržovat i obyčejné drobné návyky, jako je ranní braní hořčíku, cvičení nebo zdravé stravování. Doma mi režim šetří mentální kapacitu, protože nad každým krokem nemusím přemýšlet.
S volnem mívám velká očekávání, jak si odpočinu a co všechno přečtu :-). Pak se realita s mými ideály přesně nepotká. Bojuji s pocitem, zda to úsilí a práce před odjezdem vůbec stály za to.
Učím se s tím pracovat a nechci od své běžné reality utíkat, protože právě každodennost tvoří většinu mých dní.
Po návratu mě realita okamžitě dobíhá, možná jako vás. Zaplevelená zahrada, pracovní resty, příprava na školní rok…
Je to ok. Umíme to rozfázovat. Vím, že všechno nemusí být hotové hned na začátku září.
Jak vypadá váš návrat z dovolené do běžného procesu? Trvá vám nějakou dobu, než se zase adaptujete? Napište mi to do komentáře, ráda si to přečtu.
Celé povídání najdete na mém YouTube kanálu.
Marcela