23/04/2026
říkáš „jsem v pohodě“
jen aby ses nemusel/a vysvětlovat.
říkáš to kamarádům, doma, někdy i sám/sama sobě.
a postupně se to naučíš říkat automaticky.
ale uvnitř víš,
že to není úplně pravda.
že jsi unavený/á, i když jsi nic moc nedělal/a.
že přemýšlíš víc, než bys chtěl/a.
že tě občas zahltí úplně obyčejný věci.
a víš co?
to, že nejsi v pohodě,
je v pohodě.
nemusíš to držet v sobě.
nemusíš to zvládat sám/sama.
a nemusíš čekat, až to bude „horší“,
abys měl/a právo si říct o pomoc.
🖤
❤️