Ústav archeologické památkové péče Brno

02/07/2026

30/06/2026

📢 Informace pro zájemce o brigádu

Od 1. 7. vstupují v platnost nová pravidla, podle kterých jsme povinni přihlašovat všechny zaměstnance, včetně brigádníků pracujících na dohody, ještě před jejich nástupem do práce.

Pokud máte zájem o brigádu, prosíme vás o registraci prostřednictvím tohoto dotazníku:
👉 https://forms.office.com/e/0W6xBPs3aB

Po jeho vyplnění vás bude kontaktovat personální oddělení, které s vámi doplní potřebné údaje a připraví pracovní dohodu.

Prosíme, nečekejte s registrací na poslední chvíli. Bez dokončené administrativy nebude možné nastoupit na brigádu.

Předem děkujeme za spolupráci a těšíme se na případnou spolupráci s vámi.

12/06/2026

Chceš si vyzkoušet práci archeologa a podílet se na skutečném výzkumu? Přidej se k nám do terénu!

Nabízíme brigádu při archeologických výkopech, kde získáš zajímavé zkušenosti, budeš pracovat na čerstvém vzduchu a staneš se součástí objevování minulosti.

Práce probíhá pod vedením zkušených archeologů a je vhodná i pro studenty nebo všechny, které zajímá historie a archeologie.

📍 Aktuální lokality:
• Černovická terasa
Mgr. Petr Kos – tel. 607 242 285

Není nutné se předem hlásit. Pokud máte zájem o práci na Černovické terase, můžete přijít v pondělí v 7:30 na ulici Kaloudova před naši budovu, odkud se společně odjíždí na lokalitu. Následně je možné se individuálně domluvit přímo s vedoucím výzkumu.

• Spálená ulice, Brno (Velká synagoga)
Mgr. Marek Lečbych– tel. 721 866 580

V případě zájmu kontaktujte uvedené vedoucí pracovníky.

Těšíme se na spolupráci!

20/05/2026

Velká Synagoga Brno
Jiří Zubalík
Archeologický výzkum, probíhající na místě bývalé Velké synagogy v Brně nedaleko hlavního nádraží, po šesti týdnech odkryl zhruba tři čtvrtiny půdorysu stavby. Podařilo se bezpečně rozlišit dvě hlavní stavební fáze, známé z historických pramenů. Ve starší fázi byla synagoga poměrně jednoduchého obdélného půdorysu se čtyřmi věžemi v rozích. Dokumentované základy byly vystavěny z nafialovělého lomového kamene typu “old red”. V této fázi se nacházelo schodiště na ženskou galerii pouze ve dvou věžích na západní straně synagogy.
V roce 1886 došlo k rozšíření o cca 6 m směrem k Přízově ulici a výstavbě dvou monumentálních věží na východě, v nichž byly vystavěny další schodiště umožňujícím přístup do ženského oddělení. Základové zdivo této fáze je primárně cihlové nebo smíšené.
V obou nových východních věžích byly odkryty situace, které prozatím interpretujeme jako doklad přítomnosti toalet v synagoze. V severovýchodní věži se nachází cihelný kanálek, který prochází skrz zeď do prostoru prozatím neskrytého dvorku rozprostírajícího se podél severní stěny synagogy. Kam přesně vede nelze zatím říct, není ovšem vyloučeno, že se na dvorku nacházela jímka, která mohla sloužit ve starší fázi. Přes východní obvodovou zeď jihovýchodní věže pak vede kovové potrubí, které následně pokračuje do dutého schodišťového pilíře, kterým patrně vedl do patra vyhrazeného ženám. Díky tomu usuzujeme, že potrubí je součástí odvodu odpadu z toalet pro ženy, a naopak kanálek zjištěný v severovýchodní věže tvoří součást toalet pro muže, kterým byl určen právě prostor přízemí.
Dvoupatrová galerie ženského oddělení stála na sloupech, jak je známo mj. z jediné dochované fotografie interiéru. A se sloupy souvisí jedna technicko-architektonická zajímavost, kterou se podařilo odkrýt. Jedná se o protiklenby, tedy klenby obrácené obloukem dolů, nacházející se v základové zdi. Na vrcholech této klenby stály sloupy, které díky tomu nevyvíjely bodový tlak, ale roznášely tíhu obou pater galerie skrz protiklenby po celé délce základové zdi. Tato technika je z Brna známa prozatím patrně pouze z nejstarších vodojemů na Žlutém kopci.
Drobné nálezy mající vztah k synagoze jsou sporadické, za což může důkladná planýrka trosek až pod úroveň podlahy, ke které došlo patrně až po konci druhé světové války (viz minulý příspěvek). Kromě cihel, zlomků střešní krytiny z břidlice, železných kramlí a dalších podobných artefaktů se jedná především o několik zlomků okenních vitráží, na nichž se nacházel modrý výzdobný motiv, připomínající Davidovu hvězdu.
Práce na synagoze provází také řada kulturních akcí. Kromě přednášek pro veřejnost a exkurzí přímo na místě proběhl minulý pátek také pietní akt za účasti představitelů Jihomoravského kraje, města Brna, židovské obce, majitele pozemku a dalších. Po proslovech zazněly židovské modlitby a písně. Vzácným hostem pak byla Karen Kruger, pravnučka Barucha Placzka, který byl rabínem ve Velké synagoze mezi léty 1860 až 1905. V sobotu pak v rámci Open House Brno byly prostory bývalé synagogy ozvučeny zvukovým modelem vypočteným dle jejího známého interiéru a vystoupil instrumentální kvartet a mužský sbor. Akce pro veřejnost budou pokračovat i nadále, pod záštitou Štetl festu je naplánována prohlídka naleziště 4. června, na srpen a září se plánují přednášky, nejprve v rámci Štetl festu a poté ve vile Löw-Beer.

20/05/2026

Těšickou cyklostezkou do dávné minulosti
Pavel Fojtík
V měsíci dubnu a počátkem měsíce května 2026 provedlo prostějovské pracoviště Ústavu archeologické památkové péče Brno, v.v.i., záchranný archeologický výzkum související s aktuální výstavbou doposud chybějícího úseku cyklostezky mezi obcí Těšice (administrativní součást městyse Nezamyslice) a vlastní hranicí Jihomoravského kraje, kde se napojuje na již dříve zbudovanou účelovou komunikaci na k. ú. Ivanovice na Hané, okr. Vyškov. V polní trati s pomístním názvem „Prostřední díly“, k. ú. Těšice, okr. Prostějov, zemní práce narušily stopy sídlišť a zejména pohřebišť hned z několika časových úseků pravěku a rané doby dějinné. Zachycené sídlištní jámy doložily existenci osady únětické kultury starší doby bronzové (cca 2.000 př. n. l.) a také počátku éry popelnicových polí mladší doby bronzové (cca 13. stol. př. n. l.). Právě s mladobronzovou osadou souvisí několik žárových hrobů, které jsou nepochybně součástí větší nekropole náležející patrně k rozsáhlé sídelní aglomeraci zkoumané počátkem nového tisíciletí v polohách „Spravedlnost“ a „Borůvka“ (k. ú. Ivanovice na Hané, okr. Vyškov) při budování nedaleké rychlostní komunikace. Trojici kostrových hrobů datujeme do období plochých keltských pohřebišť 4. až 3. století před Kristem. Jejich poněkud skromnou výbavu tvořily pouze železné spony s velkou kuličkou na patce a v jednom případě pak též keramická nádoba. Cenným je zde zejména hrob č. 7, který nesl stopy druhotného otevření a následné manipulace s tělesnými pozůstatky pohřbeného, kdy došlo ke zjevnému poškození lebky a přiložení nejen masitého milodaru v podobě zadní končetiny prasete, ale patrně i rozbití/deponování vázovité keramické nádoby. Terénní situaci lze hypoteticky považovat za nezvyklý doklad keltského podzimního svátku mrtvých (dnes označovaného jako „Samhain“ a považovaného za předobraz našeho svátku Všech svatých, tedy „dušiček“), kdy se mj. hroby otevíraly, aby „se svět živých setkal se světem mrtvých“. Jiné dva kostrové hroby spojujeme s dobou stěhování národů, tj. s 5. stol. n. l. První obsahoval lidský skelet s viditelnými stopami sekundární manipulace („vyloupení“) a byl zcela bez doprovodných nálezů; druhý poskytl rozmetané zbytky lidských kostí a nepoškozený keramický džbán z vysoce kvalitní oranžové na kruhu točené keramiky, jehož původ můžeme hledat v prostředí římských provincií 1. až 3. stol. n. l., a to v geografické oblasti Porýní nebo Panonie (obdobné exempláře známe kupříkladu i z významné lokality Aquincum, města 1. až 4. století v panonské části Římského impéria, dnes tvořícího okraj Budapešti). Archeologické putování těšickou cyklostezkou nás tak překvapivě přivedlo daleko za hranice regionu a symbolicky dosáhlo až vlastních antických kořenů Západního světa...

15/05/2026

16/04/2026

Velká synagoga v Brně
Mgr. Jiří Zubalík
Již třetím týdnem probíhá ve spolupráci s Jihomoravským krajem a Brno Property Development archeologický výzkum v prostoru bývalé Velké synagogy, nacházející se u křižovatky ulic Spálená a Přízova v Brně, nedaleko hlavního vlakového nádraží. Výzkum se zaměřuje přímo na pozůstatky synagogy a její pohnuté osudy. Monumentální čtyřvěžová budova byla postavena v roce 1855 na dříve nezastavěné parcele v blízkosti několika textilních manufaktur, po druhé světové válce sloučených v n.p. Vlněna. Díky několika málo dochovaným obrazovým a fotografickým pramenům víme, že v průběhu své existence měla alespoň tři stavební fáze, přičemž ve druhé fázi došlo k rozšíření původní stavby o cca 6 metrů směrem k Přízově ulici a výstavbě dvou nových věží. V noci ze 17. na 18. března 1939 byla vypálena nacistickými oddíly, zbytky jejích zdí stojících do výše cca 1 metru jsou ještě fotografovány v průběhu první poloviny 40. let a snad i na leteckém snímku z roku 1947. Počátkem padesátých let bylo rozhodnuto o zřízení parku na jejím místě, nejpozději v tomto období tedy došlo k definitivnímu zplanýrovaní posledních stojících zdí stavby.
Samotný archeologický výzkum je prozatím na začátku, postupně se prokopáváme sutí a navážkami, abychom odkryli základy synagogy, ze kterých máme zatím odkrytou jihovýchodní schodišťovou věž (vystavěnou ve druhé fázi) a části jižního a východního obvodového zdiva. Snažíme se dokumentovat zánikové horizonty, které jsou dle nálezu bajonetu ze sovětské pušky Mosin-Nagant patrně až poválečné. Na relikty podlah jsme prozatím prakticky nenarazili, nejspíše byly zničeny rovněž nejpozději až v 50. letech. Mezi nálezy budí pozornost především drobné zlomky porcelánu, přičemž na jednom z nich je vyobrazena patrně jiná, orientálně vypadající synagoga, dle krajiny snad z prostoru Blízkého Východu, ztotožnit se nám ji prozatím nepodařilo.

27/03/2026

Prostějovem proti toku času aneb uličkami „Hanáckého Jeruzaléma“
Pavel Fojtík

V roce 2025 proběhla v Prostějově zásadní proměna prostoru mezi ulicemi Hradební, Kostelní, Uprkova a Koželuhova. Ještě před samotnými stavebními pracemi zde byl realizován rozsáhlý archeologický výzkum, který se díky svému rozsahu stal dosud nejkomplexnějším pohledem do historie tzv. „židovských uliček“, přezdívaných „Hanácký Jeruzalém“.

Odkryvy představovaly symbolickou cestu proti toku času – od vrstev nedávného parkoviště přes základy novověkých domů až po středověké situace. Postupně se podařilo identifikovat konkrétní objekty a jejich obyvatele, například obchod Augusty Jaškové, dům významného měšťana Veita Ehrenstamma nebo pravděpodobnou židovskou rituální lázeň. Výzkum odhalil také tři studny a řadu odpadních jímek, které obsahovaly bohaté nálezy, zejména keramiku, sklo a organické materiály datované převážně do 16. a 17. století. Tyto nálezy lze spojovat s místní židovskou komunitou, která se zde usadila po svém vypovězení z Olomouce roku 1454.

Ukázalo se, že oblast nebyla původně příliš vhodná k zástavbě – šlo o podmáčené pozemky protínané vodním tokem, který byl zasypán na přelomu 14. a 15. století. Z jeho výplně pochází množství keramických zlomků i několik celých nádob. Mezi nejvýznamnější nálezy patří torzo drobné hliněné plastiky – panenky typu „Kruseler“, zobrazující ženskou postavu v oděvu pozdní gotiky. Tyto figurky byly vyráběny v Norimberku a šířeny po střední Evropě, přičemž prostějovský nález je prvním svého druhu na území města.

Poznámka: Fotografie v úplnosti dochovaných exemplářů keramické panenky typu „Kruseler“ je převzatá z práce Š. Juřinová - M. Vyšohlíd 2023: Madonky, Ježíšci a koníci. Drobná středověká plastika středověké Prahy. Jílové u Prahy.

20/03/2026

Detektivka po stopách Antonína Teličky aneb třetí polovina sluneční mísy

David Parma

V roce 2025 provedli archeologové rozsáhlý záchranný výzkum v Němčicích nad Hanou při stavbě železniční trati Přerov–Brno. Prozkoumali přes 1300 objektů různého stáří, z toho téměř 100 hrobů ze starší doby bronzové i železné. Menší skupina hrobů ze starší doby železné (8.–6. stol. př. n. l.) se nacházela na návrší a zahrnovala jak jednoduché žárové hroby, tak i větší komorové hrobky, které mohly obsahovat dřevěné konstrukce, kamenné závaly a množství milodarů.

Postupně se ukázalo, že většina těchto velkých hrobů byla v minulosti narušena. Některé zásahy pocházely už ze 4. století př. n. l., kdy Keltové upravili starší hroby a vložili do nich vlastní pohřby. Další poškození byla novověká – v hrobech se našly stopy nástrojů i zlomky mladší keramiky, což naznačuje, že byly již dříve prokopány, pravděpodobně bez dostatečné dokumentace.

Pátrání po původci těchto zásahů vedlo k osobnosti Antonína Teličky, místního učitele a nadšeného archeologa z počátku 20. století. Ten v okolí Němčic opakovaně prováděl výzkumy a vytvořil rozsáhlou sbírku nálezů, dnes uloženou v Muzeu Komenského v Přerově. Mezi nejvýznamnější patří tzv. „sluneční mísa“ s malovaným ornamentem, důležitá i pro poznání tehdejších náboženských představ.

Zlom nastal při výzkumu posledního a největšího hrobu v roce 2025. Přestože byl již dříve narušen, podařilo se v jeho zásypu najít množství přehlédnutých zlomků keramiky. Jejich slepením vznikla asi třetina „sluneční mísy“. Ve spolupráci s odborníky z přerovského muzea se potvrdilo, že jde o chybějící část známého exponátu – fragment přesně odpovídá tvarem i výzdobou.

Díky tomuto objevu se podařilo po více než sto letech určit konkrétní hrob, z něhož mísa pochází. Získali jsme tak nové informace o jeho konstrukci i o způsobu pohřbu, který byl pravděpodobně kostrový, což je v regionu výjimečné. Zároveň se ukázalo, že hrob byl částečně narušen už v minulosti například polní cestou.

Objev má velký vědecký význam, ale přináší i praktický problém. Původní část mísy zůstává v Muzeu Komenského v Přerově, zatímco nově nalezený fragment připadne Muzeu a galerii v Prostějově. Fyzické spojení obou částí tak zatím není možné.

19/03/2026

Hrob ze starší doby železné u Seloutek, okr. Prostějov
Pavel Fojtík

V měsíci září byla zahájena výstavba cyklostezky spojující město Prostějov (místní část Čechovice) s obcí Seloutky. Téměř na samotném jejím konci, v jihozápadním cípu polní tratě „Padělky“ (těsně za zahradou selouteckého domu s č. p. 137), zemní práce narušily komorový hrob platěnické skupiny východohalštatské kultury. Ten souvisí s významným pohřebištěm starší doby železné, známým již od roku 1923 a intenzivně zkoumaným v letech 2012 až 2021 díky postupné výstavbě rodinných domů od severu lemujících silnici vedoucí do obce z nedalekých Domamyslic (poloha s pomístním názvem „Na Šťastných“). Místo aktuálního nálezu je od předpokládaného jádra nekropole vzdáleno asi 90 m směrem k východu a leží tak patrně při jeho vlastním okraji. Čtvercová hrobová jáma o rozměrech cca 2 x 2 m byla vyplněna pro tuto lokalitu příznačným kamenným závalem - na jejím dně však spočíval nezvykle chudý inventář tvořený tentokráte pouze 4 keramickým nádobami, přeslenem a zvířecími kostmi (tj. dokladem masitého milodaru zemřelému na jeho cestu do záhrobí). V drobném osudí (sloužícím jako urna) byla, vedle spíše symbolického množství spálených lidských kostí, uložena též vlasová ozdoba/náušnice z tenkého bronzového drátu. Výbava hrobu tak odpovídala spíše standardům prostších hrobů urnových, což může souviset buďto se sociálním statusem zemřelé (díky keramickému přeslenu a bronzovému šperku objektivně uvažujeme o ženském pohlaví pohřbené osoby) nebo s jejím věkem (kremační pozůstatky mohou náležet novorozenci nebo kojenci, čemuž by nakonec napovídalo nejen jejich množství, ale především celkový charakter). Odkrytý hrob, časově náležející snad někam mezi léta 675 až 550 před Kristem (těžiště užívání pohřebiště spadá do období Ha C2 až Ha D1), je tak dalším cenným dokladem bohaté historie této středomoravské obce.