Ústav archeologické památkové péče Brno

16/04/2026

Velká synagoga v Brně
Mgr. Jiří Zubalík
Již třetím týdnem probíhá ve spolupráci s Jihomoravským krajem a Brno Property Development archeologický výzkum v prostoru bývalé Velké synagogy, nacházející se u křižovatky ulic Spálená a Přízová v Brně, nedaleko hlavního vlakového nádraží. Výzkum se zaměřuje přímo na pozůstatky synagogy a její pohnuté osudy. Monumentální čtyřvěžová budova byla postavena v roce 1855 na dříve nezastavěné parcele v blízkosti několika textilních manufaktur, po druhé světové válce sloučených v n.p. Vlněna. Díky několika málo dochovaným obrazovým a fotografickým pramenům víme, že v průběhu své existence měla alespoň tři stavební fáze, přičemž ve druhé fázi došlo k rozšíření původní stavby o cca 6 metrů směrem k Přízové ulici a výstavbě dvou nových věží. V noci ze 17. na 18. března 1939 byla vypálena nacistickými oddíly, zbytky jejích zdí stojících do výše cca 1 metru jsou ještě fotografovány v průběhu první poloviny 40. let a snad i na leteckém snímku z roku 1947. Počátkem padesátých let bylo rozhodnuto o zřízení parku na jejím místě, nejpozději v tomto období tedy došlo k definitivnímu zplanýrovaní posledních stojících zdí stavby.
Samotný archeologický výzkum je prozatím na začátku, postupně se prokopáváme sutí a navážkami, abychom odkryli základy synagogy, ze kterých máme zatím odkrytou jihovýchodní schodišťovou věž (vystavěnou ve druhé fázi) a části jižního a východního obvodového zdiva. Snažíme se dokumentovat zánikové horizonty, které jsou dle nálezu bajonetu ze sovětské pušky Mosin-Nagant patrně až poválečné. Na relikty podlah jsme prozatím prakticky nenarazili, nejspíše byly zničeny rovněž nejpozději až v 50. letech. Mezi nálezy budí pozornost především drobné zlomky porcelánu, přičemž na jednom z nich je vyobrazena patrně jiná, orientálně vypadající synagoga, dle krajiny snad z prostoru Blízkého Východu, ztotožnit se nám ji prozatím nepodařilo.

27/03/2026

Prostějovem proti toku času aneb uličkami „Hanáckého Jeruzaléma“
Pavel Fojtík

V roce 2025 proběhla v Prostějově zásadní proměna prostoru mezi ulicemi Hradební, Kostelní, Uprkova a Koželuhova. Ještě před samotnými stavebními pracemi zde byl realizován rozsáhlý archeologický výzkum, který se díky svému rozsahu stal dosud nejkomplexnějším pohledem do historie tzv. „židovských uliček“, přezdívaných „Hanácký Jeruzalém“.

Odkryvy představovaly symbolickou cestu proti toku času – od vrstev nedávného parkoviště přes základy novověkých domů až po středověké situace. Postupně se podařilo identifikovat konkrétní objekty a jejich obyvatele, například obchod Augusty Jaškové, dům významného měšťana Veita Ehrenstamma nebo pravděpodobnou židovskou rituální lázeň. Výzkum odhalil také tři studny a řadu odpadních jímek, které obsahovaly bohaté nálezy, zejména keramiku, sklo a organické materiály datované převážně do 16. a 17. století. Tyto nálezy lze spojovat s místní židovskou komunitou, která se zde usadila po svém vypovězení z Olomouce roku 1454.

Ukázalo se, že oblast nebyla původně příliš vhodná k zástavbě – šlo o podmáčené pozemky protínané vodním tokem, který byl zasypán na přelomu 14. a 15. století. Z jeho výplně pochází množství keramických zlomků i několik celých nádob. Mezi nejvýznamnější nálezy patří torzo drobné hliněné plastiky – panenky typu „Kruseler“, zobrazující ženskou postavu v oděvu pozdní gotiky. Tyto figurky byly vyráběny v Norimberku a šířeny po střední Evropě, přičemž prostějovský nález je prvním svého druhu na území města.

Poznámka: Fotografie v úplnosti dochovaných exemplářů keramické panenky typu „Kruseler“ je převzatá z práce Š. Juřinová - M. Vyšohlíd 2023: Madonky, Ježíšci a koníci. Drobná středověká plastika středověké Prahy. Jílové u Prahy.

20/03/2026

Detektivka po stopách Antonína Teličky aneb třetí polovina sluneční mísy

David Parma

V roce 2025 provedli archeologové rozsáhlý záchranný výzkum v Němčicích nad Hanou při stavbě železniční trati Přerov–Brno. Prozkoumali přes 1300 objektů různého stáří, z toho téměř 100 hrobů ze starší doby bronzové i železné. Menší skupina hrobů ze starší doby železné (8.–6. stol. př. n. l.) se nacházela na návrší a zahrnovala jak jednoduché žárové hroby, tak i větší komorové hrobky, které mohly obsahovat dřevěné konstrukce, kamenné závaly a množství milodarů.

Postupně se ukázalo, že většina těchto velkých hrobů byla v minulosti narušena. Některé zásahy pocházely už ze 4. století př. n. l., kdy Keltové upravili starší hroby a vložili do nich vlastní pohřby. Další poškození byla novověká – v hrobech se našly stopy nástrojů i zlomky mladší keramiky, což naznačuje, že byly již dříve prokopány, pravděpodobně bez dostatečné dokumentace.

Pátrání po původci těchto zásahů vedlo k osobnosti Antonína Teličky, místního učitele a nadšeného archeologa z počátku 20. století. Ten v okolí Němčic opakovaně prováděl výzkumy a vytvořil rozsáhlou sbírku nálezů, dnes uloženou v Muzeu Komenského v Přerově. Mezi nejvýznamnější patří tzv. „sluneční mísa“ s malovaným ornamentem, důležitá i pro poznání tehdejších náboženských představ.

Zlom nastal při výzkumu posledního a největšího hrobu v roce 2025. Přestože byl již dříve narušen, podařilo se v jeho zásypu najít množství přehlédnutých zlomků keramiky. Jejich slepením vznikla asi třetina „sluneční mísy“. Ve spolupráci s odborníky z přerovského muzea se potvrdilo, že jde o chybějící část známého exponátu – fragment přesně odpovídá tvarem i výzdobou.

Díky tomuto objevu se podařilo po více než sto letech určit konkrétní hrob, z něhož mísa pochází. Získali jsme tak nové informace o jeho konstrukci i o způsobu pohřbu, který byl pravděpodobně kostrový, což je v regionu výjimečné. Zároveň se ukázalo, že hrob byl částečně narušen už v minulosti například polní cestou.

Objev má velký vědecký význam, ale přináší i praktický problém. Původní část mísy zůstává v Muzeu Komenského v Přerově, zatímco nově nalezený fragment připadne Muzeu a galerii v Prostějově. Fyzické spojení obou částí tak zatím není možné.

19/03/2026

Hrob ze starší doby železné u Seloutek, okr. Prostějov
Pavel Fojtík

V měsíci září byla zahájena výstavba cyklostezky spojující město Prostějov (místní část Čechovice) s obcí Seloutky. Téměř na samotném jejím konci, v jihozápadním cípu polní tratě „Padělky“ (těsně za zahradou selouteckého domu s č. p. 137), zemní práce narušily komorový hrob platěnické skupiny východohalštatské kultury. Ten souvisí s významným pohřebištěm starší doby železné, známým již od roku 1923 a intenzivně zkoumaným v letech 2012 až 2021 díky postupné výstavbě rodinných domů od severu lemujících silnici vedoucí do obce z nedalekých Domamyslic (poloha s pomístním názvem „Na Šťastných“). Místo aktuálního nálezu je od předpokládaného jádra nekropole vzdáleno asi 90 m směrem k východu a leží tak patrně při jeho vlastním okraji. Čtvercová hrobová jáma o rozměrech cca 2 x 2 m byla vyplněna pro tuto lokalitu příznačným kamenným závalem - na jejím dně však spočíval nezvykle chudý inventář tvořený tentokráte pouze 4 keramickým nádobami, přeslenem a zvířecími kostmi (tj. dokladem masitého milodaru zemřelému na jeho cestu do záhrobí). V drobném osudí (sloužícím jako urna) byla, vedle spíše symbolického množství spálených lidských kostí, uložena též vlasová ozdoba/náušnice z tenkého bronzového drátu. Výbava hrobu tak odpovídala spíše standardům prostších hrobů urnových, což může souviset buďto se sociálním statusem zemřelé (díky keramickému přeslenu a bronzovému šperku objektivně uvažujeme o ženském pohlaví pohřbené osoby) nebo s jejím věkem (kremační pozůstatky mohou náležet novorozenci nebo kojenci, čemuž by nakonec napovídalo nejen jejich množství, ale především celkový charakter). Odkrytý hrob, časově náležející snad někam mezi léta 675 až 550 před Kristem (těžiště užívání pohřebiště spadá do období Ha C2 až Ha D1), je tak dalším cenným dokladem bohaté historie této středomoravské obce.

18/03/2026

Víceměřice (okr. Prostějov)
Miroslav Popelka
V souvislosti s modernizací železniční trati mezi Brnem a Přerovem probíhá archeologický výzkum také v katastru Víceměřic (okr. Prostějov). V úseku mezi Nezamyslicemi a Kojetínem byly na základě kombinace archivních dat, leteckého snímkování, povrchových sběrů a geofyziky vytipovány tři lokality s vysokým archeologickým potenciálem.

Na první lokalitě („Trávník“) byly zjištěny pouze přírodní a novověké liniové útvary. O to významnější jsou nálezy z lokality „Podíly“, kde byla odkryta část germánského sídliště z doby římské (2. století n. l.). Prozkoumány byly zahloubené stavby s bohatým nálezovým materiálem – keramikou, zvířecími kostmi i drobnými předměty (např. kostěná šídla či bronzová spona). Zajímavostí jsou i importované nádoby z oblasti Římské říše (pravděpodobně Panonie), datované do období markomanských válek.

Mimořádně významným objevem je keltské pohřebiště z mladší doby železné (přelom 3. a 2. století př. n. l.). Byly zde zachyceny kostrové i žárové hroby, výjimečně i jejich kombinace. Některé hroby byly bohatě vybaveny – například bojovnický hrob s mečem, kopím a štítem nebo ženský hrob se šperky včetně řetězového opasku či sapropelitového náramku.

Na třetí lokalitě („Obecnice“) probíhal výzkum sídliště z mladší doby kamenné (lengyelská kultura), kde se našly kamenné nástroje (pazourky), sekerky a keramika.

16/03/2026

🔎 Hledáme brigádníky na archeologické výzkumy!
Chceš si vyzkoušet práci archeologa a podílet se na skutečném výzkumu? Přidej se k nám do terénu! Nabízíme brigádu při archeologických výkopech, kde můžeš získat zajímavou zkušenost, pracovat venku a být u objevování minulosti.
Práce probíhá pod vedením zkušených archeologů a je vhodná i pro studenty nebo všechny, které zajímá historie a archeologie.
V případě zájmu prosím kontaktuj kolegy.
Mgr. Petr Kos - tel.607 242 285 (výzkum v Hádech)
Mgr. Jiří Zubalík - tel. 731 151 178 ( ul Spálená Brno, Velká Synagoga))

31/12/2025

Přejeme Vám úspěšný nový rok plný zdraví, odborných úspěchů a dobré spolupráce.
Děkujeme Vám za projevenou důvěru a spolupráci v uplynulém roce.
Těšíme se na pokračování společných aktivit při výzkumu, ochraně a prezentaci archeologického dědictví.

19/11/2025

Stále hledáme pomocníky na archeologické výzkumy !

-Výzkum probíhá každý všední den
-Ranní odjezd je v 7:30 z adresy Kaloudova 30 (Brno).
-Po domluvě je možné přijet přímo na místo výzkumu.
Kontakt na archeologa

Mgr. Ivan Čižmář Ph.D. (Měrovice nad Hanou)
📞 [607 249 400]

12/09/2025

Kolegové z naší znojemské pobočky, pod vedením archeologa Mgr. Davida Rožnovského, Ph.D., realizovali výzkum v obci Božice. Více si můžete přečíst v příspěvku.

10/09/2025

https://www.novinky.cz/clanek/veda-skoly-zlaby-i-pece-archeologove-odhalili-pri-stavbe-bytu-v-brne-stopy-pravekeho-osidleni-40537716

Hned v několika pravěkých etapách využívali lidé místo na soutoku u Svitavy a Svratky v Brně v Holáskách, kde nyní vznikají domy s byty pro seniory a také mateřská školka. Je to patrné z více než tisícovky výkopů, které provedli archeologové. Nejstarší osídlení lokality ...

08/09/2025

Hledáme pomocníky na archeologické výzkumy Němčice/Bosonohy!
-Výzkum bude probíhat každý všední den
-Ranní odjezd je v 7:30 z adresy Kaloudova 30 (Brno).
-Po domluvě je možné přijet přímo na místo výzkumu.
Kontakt na archeologa
Mgr. :Jiří Zubalík (Bosonohy)
📞 [731 151 178]
Mgr. Ivan Čižmář Ph.D. (Němčice)
📞 [607 249 400]
Mgr. Marek Hendrych
📞 [799 020 321]
Neváhejte se ozvat, rádi poskytneme bližší informace