07/08/2023
Doba trenérská. Tak by se dala popsat dnešní doba. ,,Kdo dneska může dělat trenéra? Mě podle instagramu příjde, že úplně každý. Vždyť je to jak v éře finančních poradců. Co je k tomu potřeba? Co by měl znát? Vždyť pracuje se zdravím lidí. Jak by měl vypadat?” Na to se mě zeptal kamarád. Naštěstí na začátku dlouhé venčící procházky. Vzali jsme to z pohledu zakazníka (klienta), tak jak bychom se koukali na jakékoliv jiné zaměstnání. Nebyla snaha popsat ideál, ten asi bude pro každého klienta někde trošku jinde. Spíš určit nějaké mantinely, které by pro klienta měli být červeným vykřičníkem.
Vzhled-nepotřebuješ trenéra v nejnovější kolekci od UA nebo Nebbie s top shapem na bicáku. Na druhou stranu rifle a košile s límečkem patří na jiné pracoviště. Trenér při prezentaci na insta svého silového tréninku (opravdu silového - trap bar s 5 kg to není) v botech na běhání s 4cm tlumící podrážkou bude pro zkušenější oko, něco jako horské kolo na Tour de France-jako dobrý, ale jinam. Citlivé téma postavy. Trenér nemusí být účastníkem Mr. Olympia ani vyhrát Ironmana. Pokud jdeš k trenérovi zhubnout a něco udělat s kondicí, ale trenérova postava říká sponzored by McDonalds, nebo zachraňuji české cukrovarnictví, tak to moc důvěry nevzbudí. Ještě to může teda uhrát na sebelásku, jako víc kg víc sebelásky, ale taky víc nemocí, prášků a problémů. Trenér, který se prezentuje silovým a kondičním profesionalizmem, samozřejmě několika letým dlouhodobě aplikujícím na sobě-přece všechny cviky a metody si na sobě zkouším-dle insta, ale jeho PR končí tam kde ostatní začínaji, nohy jak závodní krůta, ruce jak prodloužené školní ukazovátko (samozřejme atletický trenér, trenér běhu atd.-budou mít jinou vizáž než fitness trenér nebo trenér kulturistiky, nechtěl bych urazit žádnou specializaci). Tak tam opět je dobré zbystřit, aplikovat trénink agility otočit o 180’ a akcelerovat. Obzvlášť pokud takový člověk má v péči profisportovce.
Vzdělání-každý nějak musí začit. Je nutné se stále vzdělávat! Můžeš začit rekvalifikačním kurzem (bohužel kvalita mnohdy pochybná-ono do 150hodin narvat vše moc nejde, jak by řekl klasik: ,,To máte anatomii, fyziologii, fyziologii zátěže, kyneziologi, vývojovou kyneziologi….)”po 150 hodinách fakt nikdo není odborník natož silový a kondiční specialista. Po takovém kurzu to nekončí, to teprve začíná. Ani akademické (VŠ) vzdělání není alma mater i to je neustále potřeba rozvíjet a doplňovat informace. Na druhou stranu 128. certifikat z 3 hodinového workshopu jak stát na bosu taky nebude uplně to pravé ořechové. Každý trenér se pod vlivem získaných informací nějak formuje a rozvijí a každý má právo na chybu. Pokud jsi ale sportovec (profisportovec-fotbal, hokej, basket….) a Tvůj trenér Tě dlouhodobě komplexně rozvíjí pod heslem síla je základ (ano je 😊) hustí do Tebe jen silový trénink a po několika letech praxe s omluvou zjistí, že je taky nějaká dynamika, agility, akcelerace….opět bych asi trochu zvažoval jednoduchý agility trénink.
Reference, výsledky-velmi ožehavé téma. Zde je asi více faktorů. Opominu sebeprezentace trenérů-někteří v tom jsou opravdu jedničky. Základem si je sednou si trenerém(jako lidsky) zvolit si cíle a možnosti. Za dva tréninky týdně (které je ochoten klient obětovat, platit)nebudeš na světových prknech kulturistiky a ani nevyhraješ Stanley cup, ale můžeš se cítit fajn a zlepšit si fyzičku pro každodenní život.
Životní styl - ano každému může být jedno co dělá trenér ve volném čase, ale asi by se neměl probudit 15 min před tréninkem v autě před fitkem po 15 kouskách (z mého pohledu olympijský výkon). Jestli je trenér víc s rodinou, jestli je vyznavač extrémních sportů, jestli to je víc kutil…to opravdu se na jeho práci neodrazí.
Zavěrem padla myšlenka - trenér by se měl chovat a vypadat tak, aby mu klient mohl důvěřovat.
Asi by toho bylo víc, ale psi už byli utahaní 😊
