Audit ordinace

19/06/2026

🩺 "Na tyhle vaše výmysly nemám čas. My tady léčíme lidi.“

Přesně takhle na mě včera reagoval jeden lékař, když jsme se bavili o dokumentaci úklidu.

Po několika minutách debaty už padaly i méně publikovatelné výrazy. 😊

A upřímně? Chápu ho.

Lékaři a sestry nejsou administrativní pracovníci. Jejich práce je péče o pacienty, ne vyplňování papírů.

Pak jsem ale ukázal, jak to může fungovat v praxi.

👉 Sestřičce přijde každý den notifikační e-mail.
👉 Po provedení úklidu pouze jedním kliknutím potvrdí jeho provedení.
👉 Záznam se automaticky uloží a je kdykoliv dohledatelný.

A možná je to hlavní problém dnešního zdravotnictví.

Ne samotné požadavky.

Ale představa, že každý nový požadavek automaticky znamená další šanon, další tabulku v Excelu a další hodiny administrativy.

Digitalizace sama o sobě problémy neřeší.

Ale pokud dokáže administrativu zjednodušit a vrátit zdravotníkům čas na pacienty, pak dává smysl.

Protože ordinace by se neměly zavírat kvůli papírům.

17/06/2026

❓ Musíme už evidovat UDI kódy zdravotnických prostředků, nebo stále běží přechodné období?

Právě tato otázka se v posledních měsících objevuje v ambulancích velmi často.

Nechal jsem proto zpracovat nezávislé právní stanovisko advokátní kanceláří Pajerová Sedláčková ADVOKÁTKY s.r.o.

Závěr?

✅ Povinnost uchovávat UDI zdravotnických prostředků vyplývá z § 39 odst. 4 zákona č. 375/2022 Sb.

✅ Neexistuje právní opora pro tvrzení, že by se na poskytovatele zdravotních služeb vztahovalo přechodné období.

✅ Poskytovatel není povinen UDI vytvářet, ale je povinen uchovávat identifikace prostředků, které byly dodány s přiděleným UDI.

✅ Zákon neurčuje formu evidence, ale při kontrole musí být údaje dohledatelné a předložitelné.

Proto jsme výsledky právního rozboru zpřístupnili odborné veřejnosti.

📌 Právní stanovisko si můžete stáhnout zdarma na UDIKOD.cz.

Nejde o strašení sankcemi.

Jde o to, aby každý poskytovatel zdravotních služeb věděl, co po něm zákon skutečně požaduje, a mohl se rozhodnout na základě faktů, nikoliv domněnek.

09/06/2026

📞 „Pane magistře, volala paní z krajského úřadu. Přijdou na kontrolu.“

Včera jsem byl na předauditu jedné ordinace, která se nedávno přestěhovala do nové polikliniky.

„Máte rozhodnutí hygieny s doložkou nabytí právní moci?“

„Ano, určitě.“

„A kde je?“

„No… někde v datové schránce.“

„Tak mi ho pošlete, založíme ho do systému.“

A podobně pokračovalo dál.

Doklady o vzdělání zaměstnanců? „To mi pan doktor posílal e-mailem.“

Provozní řád? „Ten někde máme.“

Rozhodnutí krajského úřadu? „Určitě existuje.“

A právě tady často vzniká největší stres.

Ne proto, že by dokumenty chyběly.

Ale proto, že nikdo neví, kde je v danou chvíli najít.

Přitom kontroly krajských úřadů většinou nejsou o hledání chyb za každou cenu. Poskytovatel musí být především schopen doložit, že splnil své povinnosti.

Proto mám rád digitalizaci dokumentace. Proto mam rád Aptien. Jedna HR karta na pracovníky, jedna karta na léčiva, další na přístroje. Ale máme to hned po ruce.

Když se dokumenty průběžně ukládají do systému, ať už jde o personální dokumentaci, provozní řády, rozhodnutí hygienické stanice nebo dokumenty z datové schránky, není potřeba několik hodin procházet staré e-maily, šanony a archiv datové schránky.

Většina dokumentů totiž v ordinacích existuje.

Jen bývají rozeseté na deseti různých místech.

A právě to bývá před kontrolou ten největší problém.

01/06/2026

🫀 „Pane doktore, kdy jste naposledy kontroloval elektrody v AED?“

Před časem jsem během auditu otevřel brašnu s automatizovaným externím defibrilátorem.

Defibrilátor byl na svém místě.
Kontrolka svítila zeleně.
Všechno vypadalo v pořádku.

Pak jsem se podíval na elektrody.

📅 Expirace několik měsíců po termínu.

A v tu chvíli jsem si uvědomil jednu důležitou věc.

Většina poskytovatelů zdravotních služeb investuje desetitisíce korun do vybavení pro mimořádné situace. Jenže často chybí jednoduchý systém, který by hlídal spotřební materiál a jeho expirace.

Defibrilátor bez funkčních elektrod je podobný jako hasicí přístroj bez náplně.

Máte ho.
Splnili jste povinnost.
Jen nemusí fungovat ve chvíli, kdy ho budete skutečně potřebovat.

Dnes už přitom výrobci označují zdravotnické prostředky pomocí UDI kódů. Na jednom obalu najdete:
✔ výrobce
✔ číslo šarže
✔ katalogové číslo
✔ datum expirace
✔ jednoznačnou identifikaci prostředku

Pokud jsou tyto údaje správně evidovány, lze nastavit automatické upozornění na blížící se expiraci a podobné situace vůbec nemusí nastat.

📋 Mnoho auditních zjištění nevzniká proto, že by někdo něco zanedbal schválně.

Vznikají proto, že nikdo nemá čas pravidelně kontrolovat desítky dokumentů, přístrojů, elektrod, baterií, sterilního materiálu a dalších zdravotnických prostředků.

Právě proto má smysl mít systém, který hlídá termíny za vás. Proto jsem připravil video..jak na to?

https://www.youtube.com/watch?v=uKP3FMoxzdM&t=6s

A mimochodem...

Kolik z vás dnes bez kontroly ví, kdy expirují elektrody ve vašem AED?

Enjoy the videos and music you love, upload original content, and share it all with friends, family, and the world on YouTube.

31/05/2026

🚭 Dnes je Světový den bez tabáku.

A já jsem si opět svým auditorsko-metrologickým oslím můstkem vzpomněl na nedávný příběh.

Před časem jsem při auditu vzal do ruky spirometr a začal hledat štítek o provedené bezpečnostně-technické kontrole.

Nikde nic.

Tak se ptám:

👨‍💼 „Pane doktore, servisáci Vám sem asi nedali štítek o provedeném BTK. Můžete mi prosím říct, kdy bylo provedeno naposledy?“

A odpověď?

👨‍⚕️ „To nevím. To jsem koupil na Slovensku a prakticky ho nepoužívám, tak nebudu platit zbytečné BTK.“

Na jednu stranu mě to pobavilo.

Na druhou stranu jsem si uvědomil, že ten spirometr slouží právě k vyšetřování pacientů s plicními obtížemi. Tedy i těch, kteří si následky kouření nesou celý život.

A právě dnes, kdy si připomínáme Světový den bez tabáku, mi přijde zajímavé, jak často řešíme prevenci nemocí, ale zapomínáme na prevenci problémů u zdravotnických prostředků.

Protože:

👉 „Nepoužívám ho často“ není výjimka ze zákonných povinností.

👉 „Koupil jsem ho levně“ není náhrada za dokumentaci.

👉 A „ono to funguje“ není bezpečnostně-technická kontrola.

Čím déle se pohybuji po ordinacích, tím méně vidím za podobnými situacemi neochotu.

Většinou za tím stojí jen běžná realita ambulancí:

📞 telefony
📋 administrativa
👨‍⚕️ pacienti
📑 nové povinnosti
..a technika čekající na svůj čas.

Jenže přístroje neumí říct, že potřebují kontrolu.

To musíme poznat my.

💡 Mimochodem, argument „já ho skoro nepoužívám“ patří mezi nejčastější důvody, proč BTK chybí. Hned vedle legendárního:

„Servisák tu byl určitě někdy loni.“ 😄

29/05/2026

📱 Dnes mi přišlo upozornění, že se blíží konec kalibrace nášlapné váhy.

A vlastně jsem si uvědomil, že přesně proto mě baví digitalizace zdravotnictví.

Ne kvůli aplikaci samotné.

Ale kvůli tomu, co jí předchází.

Když přijdu do ordinace, nestačí jen napsat do systému „váha“.

Je potřeba dohledat výrobce, model, výrobní číslo, rizikovou třídu, návod k použití, dokumentaci a nastavit termíny kontrol, kalibrací nebo ověření.

Teprve potom může systém začít hlídat termíny za vás.

A pak jednoho dne přijde jednoduché upozornění:

🔔 „Končí kalibrace váhy Marsden M-550.“

Lékař nemusí nic hledat v šanonech.
Nemusí si pamatovat termíny.
Nemusí řešit, jestli něco nepropásl.

Pro něj je to jedno kliknutí.

Za tím jedním kliknutím je ale často několik hodin práce s evidencí zdravotnických prostředků a dokumentací.

A právě tehdy mi digitalizace dává smysl.

Ne když přidává administrativu.
Ale když ji ubírá.

26/05/2026

🩺 „Jak evidujete UDI kódy ze zdravotnických prostředků?“

✂️ „Nůžkami vystřihuju kód z obalu.“

Možná vtip.
Možná realita části ambulancí v roce 2026.

Ve zdravotnictví dnes řešíme:
✔ UDI / UDI-PI
✔ expirace a šarže
✔ výrobce a dokumentaci
✔ návody a určený účel použití
✔ sledovatelnost
✔ informace o skladování
✔ auditní připravenost

Jenže realita bývá často:
📄 papír
📁 šanon
✂️ vystřižený kód
📊 excel

Proto mě baví podílet se na konceptu Aptienu, kde se snažíme dostat evidenci zdravotnických prostředků do podoby, která je praktická i pro běžnou ambulanci.

📱 Přehledně.
🔎 Dohledatelně.
🩺 Použitelně v praxi.

Protože digitalizace zdravotnictví nemá být další administrativa navíc.

Má zdravotníkům reálně ulehčit práci.

26/05/2026

„To tady jako normálně nebude…“
Upřímně?
Jedna z vět, kterou při své práci slýchám nejčastěji.
A většinou si jen v duchu říkám —
ale jo, bude 🙂
Protože realita v ordinacích je prostě jiná než na papíře.
Každý řeší hlavně pacienty.
A zbytek se nějak poskládá.
A přesně v tom „nějak“ vznikají ty věci, které pak překvapí.

10/03/2026

💡 I malý přístroj může znamenat velkou povinnost v dokumentaci.

Nebudu si hrát na vševěda a tak když nevím jak si vyložit zákon, který je sice srozumitelný, ale v praxi mi přijde těžké si situaci představit, tak se raději zeptám.

Řešil jsem zajímavý dotaz s inspektorkou SÚKLu ohledně používání zdravotnických prostředků v ambulantní praxi.

Ukázkový příklad: pulzní oxymetr.

Mnoho lékařů ho bere jako „malou pomůcku na prst“.
Ve skutečnosti ale může být veden jako zdravotnický prostředek rizikové třídy IIb.

A právě tady vzniká překvapení.

Podle zákona č. 375/2022 Sb. platí, že pokud je při poskytování zdravotních služeb použit zdravotnický prostředek třídy IIb nebo III, musí o tom být proveden záznam ve zdravotnické dokumentaci pacienta.

V praxi však vím, že to ale často vypadá jinak, protože koho by to napadlo?

Typický scénář v ambulanci:
✔ lékař změří saturaci
✔ zapíše SpO₂ do dokumentace
✖ nikdo neřeší identifikaci prostředku

Další věc, která se často přehlíží, je evidence samotného prostředku. Poskytovatel má totiž povinnost uchovávat identifikaci zdravotnických prostředků (např. UDI, sériové číslo nebo šarži) a vést dokumentaci jejich používání.

"Lékaři to řeší tak, že si vedou sešit, kde mají napsáno výrobní číslo, kdy ho uvedli do provozu, kdy vyřadili a označení třeba ZP1. Do dokumentace pacienta pak po změření napíšou, že použili prostředek ZP1"

Tak se mnou nikdy!

Budeme mít totiž přehledný seznam prostředků a jejich identifikaci v elektronickém systému. Uvedu zde správné oficiální označení, výrobní číslo nebo UDI, datum uvedení do provozu, kdo byl dodavatelem, kdo servisuje, případné vyřazení, účel v ČJ a přiložím do příloh fakturu, dodák a návod v ČJ.

Lékař potom bude psát dle doporučení kontrolních orgánu, že bylo provedeno měření za pomocí ZP1.

Protože někdy i oxymetr za pár stovek může být z pohledu legislativy zdravotnický prostředek s poměrně přísným režimem.

25/02/2026

Většina z Vás hlídá expirace u léků a vakcín.
Jednou měsíčně se zapíše kontrola lednice, lékárny, skladů.

Ale kontrolujete pravidelně expirace i u zdravotnických prostředků?

U roušek?
Náplastí?
Šicích materiálů?
EKG elektrod?
Zkumavek, které Vám dodala laboratoř?

Podle § 38 odst. 1 písm. c) zákona č. 375/2022 Sb. nelze použít prostředek, kterému uplynula lhůta pro bezpečné použití.

Zákon ale už nestanoví, jakým způsobem má být expirace kontrolována.
Je to odpovědnost poskytovatele.

Můžete ji hlídat:
– fyzickou měsíční kontrolou,
– evidenční tabulkou,
– nebo systémově.

Na základě oficiálního vyjádření kontrolního orgánu bylo potvrzeno, že kontrola expirací může být zajištěna i softwarovým systémem.

Pokud tedy systém:
✔ eviduje šarže
✔ sleduje expirace
✔ a upozorní Vás notifikačním e-mailem na blížící se konec lhůty

je to plně v souladu s legislativou.

V době, kdy kontroly SÚKL často nacházejí expirované ZP ve skladech, je automatizace možná jednodušší cesta než ruční papírové seznamy.

Technologie dnes umí hlídat to, co dříve kontroloval člověk.

Otázka není, zda expirace kontrolovat.
Otázka je, zda je chcete kontrolovat ručně – nebo systémově.