31/05/2026
„Je mi sedmdesát let, mojí dceři je čtyřicet… a umírá.“
Takhle začal telefonát od neznámého muže, kterému bylo sotva rozumět přes třepající se hlas a tekoucí slzy.
Následovala dlouhá zpověď příběhu, který není vůbec lehký a má mnoho „ale“.
⚪️ ale jeho dcera se rozvádí
⚪️ ale on s manželkou vychovává v pěstounské péči malé dítě
⚪️ ale dcera má školní dcerku na prvním stupni
⚪️ ale dcera nechce vědět svůj zdravotní stav (komunikace probíhá především mezi lékařem a otcem na její žádost)
„Víte… já jsem pracoval s traumatizovanými lidmi, jako lékař jsem prošel opravdu nejrůznějšími pozicemi, i na pitevním oddělení. Ale nevím, jak pracovat sám se sebou a s celou rodinou...“
Když slyším podobné příběhy, mám někdy pocit, že se přede mnou zjeví obrovský balík všeho, co rodina i nemocný potřebují. Že za tak krátkou dobu nemůžu zvládnout celý proces podpory a péče. Jenže – jak se říká – pod tlakem se často pracuje nejlépe, že?
Jak tedy s takovým příběhem pokračuji?
👉 po rozhovoru s otcem si dělám poznámky a základní mapování potřeb – díky tomu vím, kteří odborníci budou potřeba, a předjednám jejich zapojení
👉 s otcem jsem průběžně v kontaktu pro případné změny
👉 čekám na možnost setkat se s dcerou i s otcem
a pokud to rodina chce, nabízím i další možnosti:
👉 mohu být přítomna u schůzky s lékařem
👉 čekám na chvíli, kdy dcera sama potvrdí zájem o společné setkání
Pak už pokračuji prakticky: zjišťuji zásadní informace pro další postup a přípravu péče, tvořím plán péče od A do Z.
A tohle je přesně moment, kdy to není o mně. Je to o nás.
🙏 O lidech, kteří se mnou spolupracují.
🙏 O těch, kterým zavolám a kteří mi pomohou s příběhem, který se na první pohled zdá těžký, nejasný a bez happyendu.
My happyend zajistit neumíme.
Ale umíme zajistit, že rodina není sama.
Že uděláme maximum.
Že odchod milovaného člověka může být klidnější, důstojný a laskavý.
Pojďme spolupracovat.
Ať jste organizace, firma nebo jednotlivec – spojení sil může v životech druhých vytvořit víc, než si dokážeme představit.
Jmenuji se Marie.
Provázím rodiny a jejich blízké v péči o umírající.
Pečuji o pozůstalé.
Školím doprovázení a paliativní péči – individuálně i pro veřejnost.
