SANEK Ponte, z.s., Slezská 949/32, Praha (2026)

03/06/2026

❕Člověk musí zůstat v centru systému pomoci

Vyjádření Kateřina Brunclíková:
↪️ V souvislosti s rozhodnutím vlády převést koordinaci politiky v oblasti závislostí pod Ministerstvo zdravotnictví vnímám jako důležité otevřít odbornou diskusi o tom, jak zachovat to nejcennější, co český systém podpory lidem se závislostmi dlouhodobě přináší – propojení zdravotních, sociálních, preventivních a komunitních služeb.

Jako člověk, který dlouhodobě spolupracuje s organizacemi v sociální a zdravotní oblasti, nepovažuji závislosti pouze za otázku zdravotní péče. Zkušenosti z praxe ukazují, že se dotýkají také rodin, vzdělávání, zaměstnanosti, bydlení, duševního zdraví a sociálního začleňování.

✅ Respektuji právo státu hledat efektivní model řízení této agendy.
👉 Současně sdílím názor, že budoucí systém musí zachovat silnou mezioborovou spolupráci a nesmí oslabit propojení jednotlivých oblastí podpory. Podobné obavy veřejně formulovala řada odborných organizací působících v oblasti adiktologie.

✅ Za klíčové považuji, aby se v této debatě nehledalo pouze institucionální řešení, ale především odpověď na otázku, jak zajistit kvalitní, dostupnou a provázanou pomoc lidem, kterých se problematika závislostí týká.

Z pohledu SANEK Ponte je důležité, aby:
▪️zdravotní a sociální služby zůstaly rovnocennými partnery,
▪️byla zachována podpora prevence a včasné intervence,
▪️systém podporoval meziresortní spolupráci,
změny vznikaly v dialogu s odbornou veřejností,
v centru pozornosti zůstával člověk a jeho životní situace.

Nepovažuji to za debatu o ministerstvech.

Považuji to za debatu o tom, zda budeme i nadále schopni dívat se na člověka v celé šíři jeho potřeb.

01/06/2026

🩷🩵Den dětí. A jedna věc, kterou nás děti možná učí celý život. 🍀

Kateřina Brunclíková: Čím jsem starší, tím víc si myslím, že děti nejsou jen naše budoucnost.
Často jsou i našimi nejlepšími učiteli.

Neřeší, jak vypadají v očích ostatních.
Neumí si hrát na funkce.
Nezajímá je, kdo je ředitel, vedoucí nebo odborník.
Poznají ale velmi rychle jednu věc.
Jestli je člověk opravdový.

A možná právě proto mám ráda práci s lidmi.
Ať už sedím s rodinou, pracovníkem v sociální službě nebo s ředitelem organizace, nakonec se téměř vždy dostaneme ke stejným věcem.
K důvěře.
K bezpečí.
K potřebě být přijatý.
A k potřebě mít vedle sebe někoho, kdo nás opravdu slyší.

🩵 K věcem, které jsme většinou znali už jako děti.
Jen jsme na ně cestou do dospělosti trochu zapomněli.

🦄 Dnes proto nepřeji dětem jen krásný Den dětí.
Přeji nám dospělým, abychom si uchovali něco z jejich odvahy být sami sebou, něco z jejich zvídavosti a něco z jejich schopnosti věřit, že i velké věci začínají jedním malým krokem.
Protože čím dál víc věřím, že svět nemění ti, kteří mají vždy pravdu.
Mění ho lidé, kteří si zachovali otevřené srdce, odvahu učit se a neztratili víru v druhé.

A těch je kolem nás naštěstí pořád hodně.
🩷 Krásný Den dětí všem malým i velkým. 🙏

27/05/2026

Evaluace nemusí být strašák 😊
A vlastně ani evaluační setkání nemusí být vážné, studené a plné jen tabulek a indikátorů.

🌿 Kateřina Brunclíková V pondělí jsem se potkala s realizačním týmem Slezská diakonie projektu Dobrý život pro rodiny – přenos konceptu Safe Families do ČR
(reg. č. CZ.03.02.02/00/24_077/0005508), financovaného z OPZ+.

Společně jsme finalizovali evaluační nástroje, které budou v projektu pomáhat zachytit nejen to, co se v rodinách děje, ale hlavně to, jaký dopad má podpora na jejich každodenní život, bezpečí, stabilitu a fungování.
A znovu jsem si uvědomila jednu důležitou věc.

Dobře nastavená evaluace není kontrola.
Je to možnost se zastavit a opravdu se podívat, jestli to, co děláme, lidem skutečně pomáhá.

🗣️ Mluvili jsme spolu o tom:

•jak citlivě pracovat se zkušeností rodin,
•jak zachytit malé i velké změny, které se v životě lidí dějí,
•jak nastavit nástroje, tak, aby byly použitelné pro praxi a nebyly jen „papír do šanonu“,
•ale také o tom, že za každým indikátorem je vždy konkrétní člověk, příběh a život.

Na své práci mám ráda právě tyhle chvíle.
Když se lidé nebojí mluvit otevřeně.
Když evaluace není hledání chyb, ale společné přemýšlení nad tím:
✅co funguje,
✅co má skutečný dopad,
✅a co potřebujeme dělat ještě lépe.

Protože kvalitní služby podle mě nevznikají jen z metodik a procesů.
Vznikají tam, kde je odvaha přemýšlet, sdílet, hledat a neztratit při tom lidskost.
🙏

19/05/2026

🙋🏻Mezi egem, pomocí a spoluprací. A možná i cestou zpátky k sobě - neziskové organizace nevyjímaje 🙏

Kateřina Brunclíková:
Poslední dobou hodně přemýšlím nad tím, proč je dnes mezi lidmi někdy tak těžké se opravdu slyšet.

A jak moc spolu souvisí
🌱komunikace,
🌿ego,
🪵moc,
🍀pomoc…
🍃a spolupráce.

Možná proto, že dnešní doba nás učí hlavně rychlosti.
✅Pípni a máš to.
✅Stáhni si appku.
✅Klikni.
✅Objednej.
✅Vyřeš.

Jenže lidi takhle nefungují.
Důvěra potřebuje čas. Vztahy taky. A porozumění většinou nevznikne na jednom meetingu.

💭Čím větší tlak, únava nebo nejistota přichází, tím víc se ozývá ego. A člověk najednou nejedná z klidu, ale spíš ze strachu. Že něco nezvládne. Že nebude dost dobrý. Že ztratí kontrolu. Že nebude slyšet.
A tehdy často volíme tu „nejlehčí cestu“.
Jenže jak bývá v pohádkách… ta nejlehčí cesta bývá většinou pekelná. 🙂

A někdy ani nepoznáme, kdy se pomoc začne pomalu měnit v moc nebo kontrolu.

💬Třeba když sedí rodina u stolu a řeší, co je nejlepší pro babičku.
Jeden mluví o bezpečí.
Druhý o penězích.
Třetí o péči.
Každý to myslí dobře.
Ale babička mezitím skoro nedostane prostor říct, co chce ona sama.

✨A přitom to vidím úplně všude. V rodinách. Ve vztazích. V týmech. Na poradách. V managementu.
Ředitel chce stabilitu.
Střední management jasnost.
Tým bezpečí.
Ministerstvo systém.
Politici výsledky.
Klienti chtějí být slyšeni.
A vlastně mají všichni trochu pravdu.

🍃Jenže čím víc lidí do spolupráce vstupuje, tím méně už stačí jen kompetence a procesy. A tím víc začíná záležet na tom, jestli se lidé ještě umí slyšet, chápat a mluvit spolu i ve chvíli, kdy mají rozdílné pohledy.
💬Často chceme po státu, politicích nebo ministerstvech, aby něco dobře řídili. Rozčilujeme se, že systémy nefungují, že spolu jednotlivé části neumí komunikovat nebo si předávají moc místo odpovědnosti.

A někdy si sama v duchu říkám:
Umíme to my sami? ✨

Když sedí u jednoho stolu ředitel a střední management… vědí opravdu, co od sebe čekají? Umí spolu mluvit i ve chvíli, kdy je tlak? Naslouchají si? Nebo už spolu mluví hlavně jejich unavená ega?
🙋🏻 Krizové týmy mi znovu a znovu ukázaly jednu věc.
Že problém často není jen v systému. Mnohem častěji se věci začnou lámat ve chvíli, kdy si lidé přestanou důvěřovat. Kdy spolu přestanou opravdu mluvit. Kdy je důležitější potřeba mít pravdu než snaha pochopit druhého.
A přitom někdy i hodně složité věci zvládne tým dobře. Ne proto, že je všechno perfektní. Ale protože mezi lidmi zůstane respekt. Lidskost. Ochota slyšet i druhou stranu.

↪️ A možná právě tady začíná skutečné vedení.
Ne v tabulkách.
Ne v kontrolách.
Ale v tom, že člověk unese vlastní ego, vlastní nejistotu i vlastní potřebu mít pravdu… a přesto neztratí vztah k lidem.
A možná neztratí ani sám sebe.

Protože když člověk dlouho jede jen ve výkonu, tlaku a odpovědnosti… někde po cestě se občas ztratí.
✨A čím dál víc mám pocit, že organizace dnes nepotřebují jen další metodiky, pravidla a kontroly. Potřebují prostor, kde se lidé znovu naučí spolu mluvit. Normálně. Lidsky. Bez masek.
🌱A někdy možná i na chvíli zpomalit. Vrátit se sami k sobě. A připomenout si, proč to celé vlastně děláme.

Proto vznikají i naše manažerské konzultace, Program Management v praxi nebo prostor ve Virtuální kavárně PONTE.
Ne proto, abychom někomu říkali, jak má řídit svět.
Ale aby na složité věci nemuseli být ředitelé a týmy sami. 🤍

14/05/2026

🤍 Autismus není problém. Problém je, když systém neví, jak reagovat 🙋

Kateřina Brunclíková:
“Právě teď jsem v roli evaluátora u projektu Porucha autistického spektra (PAS) CZ.03.02.02/00/25_102/0005623, který je spolufinancován Evropskou unií v rámci OPZ+

A čím víc do toho jdu, tím víc si uvědomuju jednu zásadní věc ➡️

Největší problém není nedostatek dobré vůle
➡️ ale chybějící systém a připravenost na praxi❗️

Z dat i rozhovorů se opakuje:
➡️ zdravotníci často nevědí, jak reagovat
➡️ přístup je hodně individuální
↪️ a rodiny i samotní lidé s PAS zažívají velkou nejistotu

Přitom víme, že to jde dělat jinak ✨

• Když má personál oporu v konkrétních postupech, roste jistota, klesá stres a zlepšuje se kvalita péče.
• Když se propojí zdravotnictví, sociální služby a rodina, začne systém konečně dávat smysl.

Součástí projektu je i výzkum zkušeností lidí s PAS a jejich blízkých.

🙏 A tady bych Vás chtěla poprosit o spolupráci
➡️ pokud máte zkušenost s PAS (jako rodič, blízký nebo člověk s PAS)”.

🙋 Budeme rádi za vyplnění dotazníku

Vaše zkušenost pomůže:
• pojmenovat konkrétní bariéry
• nastavit praktická doporučení
• a posunout péči směrem, který bude opravdu fungovat

Protože:
• za každým datem je konkrétní člověk, který nechce bojovat se systémem, ale potřebuje, aby mu systém rozuměl.
Děkujeme! 🙏

🤲 Odkaz na vyplnění dotazníku najdete v komentářích. 🤍

07/05/2026

Supervize není dogma: Jak se vyznat v externí nezávislé podpoře 🎧✨
Supervize, mentoring, koučink, manažerské konzultace i další formy podpory mohou být skvělou oporou při vedení organizace. Na první pohled to vypadá, že máme k dispozici vše potřebné – stačí si jen vybrat. Ve skutečnosti ale ne každá forma podpory odpovídá tomu, co zrovna potřebujeme, a někdy se v nich můžeme i ztrácet 🧭

O různých podobách podpory ve vedení i o tom, jak se v nich orientovat, mluvíme v podcastu Střípky managementu s ředitelem, supervizorem a především sociálním pracovníkem Tomášem Drábkem 🎙️

Epizodou „Supervize není dogma“ provází ředitelka SANEK Ponte a odborná konzultantka Kateřina Brunclíková 💬

👉 Pokud řešíte, jakou formu externí podpory zvolit, epizoda vám nabídne jasnější orientaci i praktické vhledy.

🎧 Podcast k poslechu

Youtube
https://youtu.be/YL3yrzcWcp4
Spotify
https://open.spotify.com/episode/15d2A5M7CLFATLOLWiF7y8?si=zjJA4d4DTrqc2YfEB42elw

01/05/2026

Všechno kvete, voní, rozkvétá… a my máme najednou chuť být o kousek víc sami sebou 🌿Říká se „lásky čas“. A já si říkám… možná jo. Ale nejen té velké, okázalé. Spíš té, co se děje nenápadně. V úsměvu. V pohledu. V tom, že na někoho pomyslíš… a ani nevíš proč 🤍
Dnešní doba nás učí mít věci pod kontrolou. Mít plán. Nadhled. A ideálně i odpovědi na všechno. Jenže život (a květen obzvlášť) se občas jen tak pousměje a pošeptá: „Zkus to dneska o trochu víc cítit… a o trochu míň řešit.“
Zkus nechat věci plynout. Zkus si dovolit být chvíli bez scénáře. Nemusí to být dokonalé. …opravdu nemusí 🙂
Možná se to učíme znovu. Od malých květů, které nikam nespěchají 🌼 Jen rostou. Lehce. Přirozeně. Připomínají nám, že některé věci se prostě nedají uspěchat.
Květ si kvete vlastním tempem. Prostě si jede svoje. V klidu. A přesně ve chvíli, kdy má, lístky opadnou a pomalu tu vzniká něco dalšího - plod.
A možná… že největší síla dnes není všechno zvládat. Ale na chvíli povolit. Odložit brnění. Usmát se. Přiblížit se. A dovolit si cítit… cítit svoje vlastní tempo… i když to někdy není úplně pohodlné.
Protože právě v tom je život. Ne v kontrole. Ale v tom, co se mezi námi skutečně děje.
A možná si to občas dovolit i spolu 🤍

28/04/2026

Co drží lidi v práci (a co je naopak potichu bere)❓
✨Světový den bezpečnosti a ochrany zdraví při práci✨

Kateřina Brunclíková:
“Dřív jsem to měla spojené hlavně s pravidly a povinnostmi. Dnes to vidím jinak. Jako téma, které začíná u vedení… ale nekončí tam.
V práci se málokdy něco zlomí ze dne na den. Spíš se to děje potichu. Přetížení, které se neřekne nahlas. Tlak, který se vezme jako norma.
Lidi, kteří fungují… ale už ne úplně dobře. A právě tady se to láme.
Na straně vedení v tom, jak nastavuje prostředí a co považuje za „ještě v pohodě“.
Na straně lidí v tom, jestli sami sebe nepřestanou vnímat a nepojedou dál jen ze zvyku.”

V SANEK Ponte nejdeme po tom, co je vidět na první dobrou.
V manažerských konzultacích i v Programu osobního růstu otevíráme s řediteli věci, které bývají pod tím – jak přemýšlí, kde mají hranice, co ještě drží a co už jen „tlačí“.
Ne proto, aby toho zvládli víc. Ale aby to, co nesou, dávalo smysl i za rok. 🙏

Možná je to dnes jen malé zastavení:
Bezpečné pracovní prostředí nevzniká samo.
A nevytváří ho jen jeden člověk. Je to společná práce.

Je to vidět podle toho, jak se v té práci lidem je.
A jestli v ní chtějí zůstat.
A jestli ji můžou dělat tak, aby se v ní neztratili. 🤍

27/04/2026

🔊Má to v popisu práce. Ale ví to❓

Při práci s řediteli se některé situace opakují. Často například zaznívá věta:
„Máme pracovní náplně. Lidé vědí, co mají dělat.“ Jenže skutečnost je často trochu složitější.
📝 Pracovní náplně existují - to je důležité. Ale neznamená to, že jim lidé opravdu rozumí.
Neznamená to, že vědí, kde jsou jejich hranice. A dokonce ani to, že chápou, co jejich role znamená v kontextu celé organizace. ⚠️

A právě tady často vzniká napětí, nejasnosti a situace, kdy věci nedrží tak, jak by měly.
💭Proč pracovní náplň neznamená, že lidé opravdu rozumí své roli?
💭Kde v týmu nemáte jasno, kdo za co odpovídá a co má dělat – a jak se to pak projevuje v každodenní práci?

🔵 Na této Virtuální kavárně se na to podíváme prakticky – bez pouček, na konkrétních situacích z praxe.
Možná zjistíte, že problém není v lidech.
Ale v tom, že není dostatečně jasno v tom, kdo co dělá – a proč.

🟠 Pokud i Vás toto téma oslovilo, zveme vás do pohodového a bezpečného prostředí naší virtuální kavárny.

Hlásit se můžete prostřednictvím přihlašovacího formuláře, který najdete v odkazu v komentářích.

☝️ Kapacita virtuálních kaváren je nově omezena na 25 účastníků, deadline pro přihlašování je 11. května v 10 hodin.

Na viděnou se budu těšit 12. května v čase od 12:30 do 13:15 hodin.

Vaše Kateřina Brunclíková,
ředitelka SANEK Ponte

SANEK Ponte, z.s.

03/06/2026

01/06/2026

27/05/2026

19/05/2026

14/05/2026

07/05/2026

01/05/2026

28/04/2026

27/04/2026

Adresa

Internetová stránka

Upozornění

Kontaktujte Společnost

Odkazy

Sdílet

Kategorie