07/08/2026
Některé členy týmu jsem musela oslovit, některé náhodou potkat a u některých jsem si musela počkat, až si k tomu dojdou sami...
A to je přesně případ Elišky. Mé dcery.
Eliška Šestáková je nejnovější členkou mého týmu a zároveň poslední, kterou vám v této sérii představím.
A musím říct, že napsat právě o ní je pro mě asi nejtěžší. Protože když člověk píše o vlastní dceři, těžko se hledá správná míra mezi hrdostí maminky a pracovním představením.
Eliščina cesta do pojišťovnictví nebyla vůbec přímá. Eliška má svoji hlavu a vždycky si chtěla dokázat, co zvládne sama. Nechtěla mít pocit, že jí práci dala máma. Chtěla být samostatná. A já tomu rozumím.
Dlouhé roky žila v Praze, kde studovala na Fakultě informačních technologií ČVUT. Vystudovala tam s vyznamenáním bakalářské, magisterské i doktorské studium.
Myslela si, že bude programátorka. Pak zase vědkyně. A chvíli to vypadalo, že zůstane na fakultě jako lektorka, protože ji bavilo učit studenty.
Jenže život má někdy vlastní plán.
Po dvanácti letech v Praze a po ukončení dlouholetého vztahu se Eliška vrátila zpátky domů. Na vesnici. Zpátky ke svým kořenům.
A tady se její život začal skládat úplně jinak.
Našla tady svého životního partnera, zasnoubila se, založila rodinu a dnes má doma rok a půl starou dceru Viki.
A někde v tom všem v ní postupně dozrálo i to, že přijmout moji nabídku a přidat se ke mně do týmu není selhání. Ani krok zpátky. Ale naopak možnost spojit svoje schopnosti s něčím, co už v rodině dlouhé roky budujeme.
První potřebné zkoušky u České národní banky složila loni koncem roku. Ale její cesta tím teprve začala. Čekají ji ještě další zkoušky, spousta vzdělávání a postupné rozkoukávání se v oboru.
Eliška se chce zaměřovat hlavně na SME sektor, tedy na pojištění podnikatelů a firem.
A protože je teď na rodičovské, její nástup je velmi pozvolný. Teď využívá hlavně volné chvilky k tomu, aby se učila, dívala se mi pod ruce, poznávala produkty, procesy a celý svět pojišťovnictví. Opravdu naplno se do toho pustí až ve chvíli, kdy malá Viki začne chodit do školky.
A i když bych samozřejmě byla ráda, kdyby už byla Eli v procesu zapojená naplno, chápu, že teď není období, kdy by se na to dalo spěchat. Vím, že je potřeba tomu dát čas.
Navíc vím, že když se Eliška do něčeho pustí, chce tomu rozumět do hloubky. A to také nejde uspěchat. Už teď má doma plnou knihovnu všech možných knížek z oboru, vykradla i moji knihovnu a studuje literaturu, kterou jsem ani já nečetla.
Eliška je systematická, přemýšlivá, analytická a kreativní. Má ráda věci uspořádané, promyšlené a dotažené do detailu. Umí plánovat, organizovat a hledat souvislosti.
A myslím, že právě to se jí bude v pojišťovnictví hodit. Zvlášť u podnikatelů a firem, kde je potřeba nad věcmi přemýšlet komplexně a nic důležitého nepřehlédnout.
Kromě pojišťovnictví má Eliška ještě jeden svůj vlastní svět, který jí přináší radost a vnitřní naplnění...
Svět poznámkování.
Na svém webu eliskasestakova.cz ukazuje lidem, jak jim poznámky mohou pomáhat v přemýšlení, učení, organizaci i tvorbě. A vlastně tak pokračuje i v tom, co ji bavilo už na škole: předávat svoje znalosti srozumitelně ostatním.
Takže to je Eliška.
Moje dcera. Nejnovější členka mého týmu. A člověk, který si k pojišťovnictví musel dojít vlastní cestou.
No a tím jsme na konci.
Představila jsem vám Majku, Lidku, Olinu, Evinu, Evičku, Láďu a dnes Elišku. Celý svůj tým. Každý z nás má jiný příběh, jinou cestu a jiné zkušenosti. Ale dohromady tvoříme tým, za který jsem opravdu vděčná.
Děkuji, že jste nás v této sérii poznávali. ❤️
