Jezírka, ryby a vodní prvky v zahradě

29/03/2026

49/
Nedá se údržba jezírka nějak (něčím) zjednodušit? Vysavač je drahý, vysávání je pracné a trvá dlouho ... ale dá, jistěže dá, vždycky existuje více způsobů řešení - otázka je, jestli je ,,snadno a rychle" také to nejlepší řešení (:-)

Manuální neboli ruční čištění usazenin a nánosů ze stěn a dna jezírka určitě nepatří mezi oblíbené práce. Je to opravdu zdlouhavé a pracné ať už zvolíte jakýkoliv způsob.

V zásadě jsou dva způsoby, jak se usazenin zbavit a to odsátím vysavačem nebo pomocí chemického přípravku.

Princip vysávání asi není potřeba vysvětlovat, snad jen, že smysluplně fungují pouze dvou komorové nebo vysavače umožňující nepřetržité vysávání. Vysavače, které se automaticky zapínají a vypínají z důvodu vytékání vody, nasáté do těla přístroje, jsou, jednoduše řečeno, k ničemu.
Po vysání dna, případně i stěn jezírka vysavačem, se k dočištění povrchů používá dnová síťka s pevným okrajem a dnový kartáč.

Ke stejnému účelu, tedy odstranění kalu, se ve všech prodejnách a e-shopech nabízí jednoduché, téměř bezpracné řešení - perkarbonát sodný.
Tedy přesněji řečeno, různě velká balení přípravků s různými názvy - Kyslíkový čistič, Lakus Oxy, Attack pond, Aqua aktiv oxy plus, Vodnář na řasy atd.
Všechny tyto na první pohled různorodé přípravky obsahují stejnou chemikálii - perkarbonát sodný.

Odstranění usazenin se zdá být snadné a rychlé. Granulovaný prášek se rozsype po hladině, nechá se klesnout dolů na povrchy stěn a dna. Po zaktivování kyslíkové složky, vyplavou posypané usazeniny, díky bublinkám kyslíku, na hladinu - a je to!
A je to??
Ne, tak zas jednoduché to není. Kal a usazeniny je potřeba, do co největší míry, z hladiny okamžitě posbírat jemnou síťkou. Naprosto špatně je ponechání této práce na skimmeru. To, co vyplavalo z hloubi jezírka, totiž plave na hladině pouze krátkou dobu a část nečistot by se opět potopila dříve, než stačí vůbec ke skimmeru doplout.
Hladina jezírka se také nikdy neposypává přípravkem celá. Postupuje se po malých úsecích, což umožní rybám odplout do jiných částí jezírka a vy tím také získáte čas k okamžitému vylovení plovoucích usazenin síťkou.

Pokud jste četli mé předchozí příspěvky zaměřené na přípravky a chemii v jezírkách, asi tušíte, kterou variantu čištění preferuji - přesto - co kdybychom si bodově oba způsoby porovnali?
--------------------------------------------------------------------------
Čištění usazenin vysavačem:

Výhody
- nepředstavuje žádné zatížení jezírka, ale ani přírody nebo vás, chemickými látkami
- při vysávání kalu dochází sice zároveň i k odsátí vody, nicméně tato obměna je pro jezírko žádoucí - voda se obměňuje ze tří důvodů - vysávání, čištění filtrace a odpar z hladiny
- vysávání nijak neovlivňuje zdraví ryb a ostatních živočichů
- hubicí se dostanete i na místa, kam by nešlo perkarbonát rozsypat
- vysavač využijete i na jiné práce - pomoc při čištění filtru, uvolnění ucpaných hadic a potrubí, vysátí vody z hadic a potrubí před zimní odstávkou, vysátí rozlité vody z podlahy atd.

Nevýhody
- cena přístroje
- je to práce - a zabere čas
- vysavač spotřebuje nějakou elektřinu
- příprava - vysavač je potřeba nachystat, odvod vypouštěné vody napojit na kanalizaci nebo jiné vhodné místo
--------------------------------------------------------------------------
Čištění usazenin perkarbonátem sodným:

Výhody
- rychlost a menší fyzická námaha
- čistit je možné bez složitější přípravy

Nevýhody
- zbytečná chemikálie ve vodě s živými tvory, včetně vás a vašich dětí
- perkarbonát sodný zvyšuje úroveň pH, což není nikdy dobré pro zdraví ryb a to zejména při dlouhodobém používání přípravku
- granulát nesmíte sypat na listy rostlin ani ryby, které se musí z míst aplikace vždy odehnat
- použití nemáte nikdy zcela po kontrolou
- cena přípravku a problémy se skladováním - vlhkost samozřejmě ovlivňuje účinnost látky - často už navlhnutý přípravek, se špatnou účinností, koupíte od prodejce v obchodě, protože nedodržel podmínky skladování - suché prostředí
- pokud ihned neposbíráte na hladinu vytržený kal a zbytky, klesne vše nebo minimálně část zpět a čištění nebude mít smysl ani výsledek

--------------------------------------------------------------------------

To, který způsob si vyberete záleží jen vás - já už jsem si vybral dávno a chemie to není ... (:-)

28/03/2026

Pro vaši lepší orientaci budu přidávat i aktualizovaný seznam příspěvků podle jejich pořadí.
01/ - Jaký je rozdíl mezi vodním prvkem a jezírkem
02/ - Označení bio jezírko, bio bazén a další ...
03/ - Co ovlivňuje růst řasy v zahradním jezírku
04/ - Co ovlivňuje růst řasy ve vodním prvku
05/ - Vodní prvky bez rezervoáru
06/ - Je nutné vyzdívat stěny jezírka?
07/- Musí mít vodní prvky rezervoár?
08/ - Vodní hladina jako membrána mezi dvěma prostředími
09/ - Co by měl splňovat vodní rezervoár
10/ - Teplotní anomálie vody
11/ - Spojení vodního prvku s brouzdalištěm pro děti
12/ - Čím udržovat nezamrzající otvor v ledu
13/ - Vodní prvky s klidnou hladinou
14/ - Rybníček nebo jezírko?
15/ - Ztracený potok svépomocí
16/ - Bělavé puchýřky na některých rybách
17/ - Průměry hadic a potrubí u jezírek a vodních prvků
18/ - Nestandardní vodní rezervoáry
19/ - Je UV-C lampa ekologická?
20/ - Bude doma vyrobený filtr horší než ten z obchodu?
21/ - Instalace vodní mísy
22/ - Při kolika stupních se vypíná filtrace u jezírka
23/ - Jezírko doplněné o potok
24/ - Vydry
25/ - Zimní problémy Koi a ostatních kaprovitých ryb
26/ - Návrat vody z filtrace do potokem nebo vodopádem
27/ - Krmení ryb v zimě
28/ - Onemocnění ryb v jezírku
29/ - Volba výkonu UV-C lampy
30/ - Jak vybrat ty nejlepší bakterie
31/ - Ryby zamrzlé v ledu nebo vyskočené z jezírka
32 - Používat potravní doplňky ke krmivu?
33 - Potíže s provozem UV-C lamp
34 - Nezvyklé chování ryb
35 - Přípravky proti řasám
36 - Ryby a pH vody v jezírku i jinde
37 - Sání vody z jezírka - Čerpadlo na dně nebo dnová vpusť?
38 - Karanténa nových ryb a ryb s podezřením na onemocnění
39 - Napojení vody ze střech do jezírka
40 - Vnikání vody z okolního terénu do jezírka
41 - Musí mít jezírko přepad pro nadbytečnou vodu?
42 - Filtrační sestava pro menší a malá jezírka
43 - Čerpadlo s odbočkou na skimmer jako špatné řešení
44 - Sůl v jezírku
45 - Koupací jezírko a ryby
46 - Přírodní druhy ryb v jezírku
47 - Koupání psů v jezírku
48 - Nejmenší jezírka - čerpadlo, UV-C lampa a filtrace

28/03/2026

48/
Chci si na zahradu koupit jen takový ten HDPE výlisek jako malé jezírko, tam asi filtraci nepotřebuji, když je to tak malé, že? Samozřejmě že potřebujete, jak čerpadlo, tak UV-C lampu i filtr, pouze jejich velikost a výkon budou odpovídat malému objemu.

Většina majitelů jezírek, včetně mě, s těmito jezírky začínala nebo začíná. Ještě dnes si pamatuji to strašné zklamání z neprůhledné, zelené vody - opakované vyčerpání vody, doplnění vody nové, čisté a po pár dnech opět zezelenání.

Dlouhé měsíce jsem tvrdohlavě zkoušel, co kdo poradil, tedy nejprve hlavně vodní a bahenní rostliny. Dával jsem je do žlábku při vnitřím okraji jezírka, do nádob potopených na dno, zkoušel různé druhy, lekníny ...

Po neúspěchu přišel na řadu plankton, chodil jsem na chovné rybníky, kde ho bylo habaděj, lovil do síťky a nosil do jezírka ...

Po neúspěchu přišly na řadu bakterie - nakoupil jsem různé přípravky s nimi - sypal, naléval, vytřepával hustý gel ...

Po neúspěchu jsem, jako poslední možnost, jak nebýt celé rodině pro smích a nezklamat děti, zkoušel chemii - Savo, Peroxid, Skalici modrou, Formaldehyd ... došlo k úhynu ryb

Protože jsem si tím nechtěně prošel, vím, že nic z popisovaného čistou vodu nezajistí nebo rozhodně nezajistí na celou sezónu. A já chci mít čistou a kvalitní vodu po celou sezónu, ne se trápit a čekat, že se to spraví (:-)

Odpovídající čerpadlo, filtr a UV-C lampa, je jistota a bez chemie - přesněji jistý základ. Ostatní věci ( počet a druh ryb, krmení, čištění filtru, údržba jezírka atd) je možné se naučit - pokud je základ správně.

Bodově krátce vysvětlím, to, co jsem viděl, že stavu jezírka nepomáhá, ale v té době jsem nevěděl proč :

Bahenní rostliny

1 - až se rozrostou může pomoci jejich stín a množství - otázka je kdy to bude a jestli potom vůbec v jezírku zbude volná hadina, nezarostlá rostlinami ...
2 - až se rozrostou určitě nebudou z hlediska spotřeby živin v jezírku škodit, říce ale, že díky nim bude čistá voda je u mě neopodstatněné tvrzení vycházející z četby příruček a informací na internetu.
3 - až se rozrostou - právě, až se rozrostou, až se na jaře rozrostou, ještě se vám nerozrostly atd....pokud se vám nebude dařit, tak se vždy dá říci, že se asi kytky nerozrostly a že je nutné počkat nebo že letos byla krutá zima nebo ...

A co zooplankton a spol.?

To, že tato malá stvoření mají úžasné schopnosti čistit vodu je pravda - živí se totiž fytoplanktonem, který způsobuje při rozmnožení zelenou barvu vody - z toho ale v žádném případě nevyplývá, že plankton a dafnie budou ve vašem jezírku fungovat, jak vy si představujete - nebudou, nedají si poručit.
Jejich počet odpovídá množství potravy a pokud udělají z vašeho pohledu, co mají, tedy spotřebuje fytoplankton, uhynou a z prostředí zmizí - jezírko a to i ta mnohem větší, než máte vy, nikdy nebude rybník s nekonečnou zásobou fytoplanktonua zcela jinými přírodními podmínkami.
Tedy opět slepá ulička vycházející z dobrého úmyslu, četby a bohužel jen mála praktických zkušeností ...

V úvodu popsané komponenty, které vám přinesou jistý výsledek docela dobře splňuje pro jezírka do max 1000l tento výrobek - Multiclear set 8000. Použít se dají i filtrační sety s tlakovými filtry - ideálně opět firma OASE nebo její varianta Pontec.

Závěrem?
Zaručený výsledek vám přinese pouze výše zmíněný filtrační set, větší a výkonější filtrační set nebo jeho doma vyrobená obdoba se stejně výkonným čerpadlem a UV-C lampou. Ostatní možnosti jsou o náhodě s mnoha proměnnými, takže do značné míry plýtvání vaším časem, úsilím a penězi.

Nezkoušejte již vyzkoušené - zdokonalujte a vylepšujte již vyzkoušené (:-)

23/03/2026

22/03/2026

47/
Rádi bychom si udělali jezírko, ale máme obavy, že nám naši psi protrhnou při koupání fólii - dokáží to? Tak, yorkshire (přijde mi to stejně jaksi nevhodné, jako když napíšu - jorkšír (:-)) určitě izolaci jezírka neprotrhne, ale střední a velká plemena už fólii protrhnout dokážou.
Vašim psům samozřejmě ovlažení ve vašem jezírku zakázat nejde a pokud budou mít příležitost, tak ji využijí, ať už chcete nebo ne. Bránit jim v tom nejde, ale ani by to nemělo smysl - pes je člen rodiny a jezírko je tu také pro něj.

Problém nebývá ani tak při vstupování (skoku) psa do vody, jako spíše ve chvíli, kdy se se pes snaží dostat zpátky na břeh.
V momentě, kdy se blíží ke kraji, ale ještě necítí pod předníma nohama pevný podklad, propadá každý pes panice, začíná zoufale ve vodě hrabat a uklidní se až chvíli po tom, co narazí konečně všema čtyřma na něco pevného, co mu umožní vyjít z vody ven.
Právě v popisovaném momentu paniky pak může dojít k poškození jezírkové fólie drápy na nohou.

Pokud psa už máte a chcete jezírko nebo jezírko máte a chcete si pořídit psa, musíte pro něj vstup a hlavně výstup z vody připravit. Předem je jasné, že pes si do vody skočí i z jiného místa, než které mu nachystáte. Výstup z vody už tak jednoduchý ale nemá a rád využije nachystaného místa nebo míst. K jejich využívání můžete psa lákat pamlsky - tedy cvičit.

Jak na to?
Ke vstupu a výstupu se využije mělký okrajový lem pod hladinou jezírka. Lem, pomocí něhož ukončujete neviditelným způsobem i fólii, se dělá cca 20-max. 30cm hluboký v šířce 70 - max. 100cm.

Izolační fólie tedy vede od dna po kolmé stěně jezírka, končí max. 30cm pod budoucí hladinou, v mírném protisklonu pokračuje horizontálně mimo obvod jezírka a po max. 100cm narazí na betonovou patkou uchycenou lemovku, po ní vede 30cm kolmo nahoru, kde je k horní hraně lemovky z polypropylénu nebo nerez plechu přivařena. Horní hrana této lemovky je cca 3-5cm ned hladinou jezírka.

Mělký lem po obvodu správně ukončeného jezírka, běžně vyplňují různě velké kameny, které opět různě vysoko vystupují z vody. Mezi kameny a izolační fóií je položena geotextilie 500g/1m².

V místech, která vyberete pro vstup a výstup psů se lem v šířce, dejme tomu 1m vydláždí plochými kameny, které by ideálně měly pozvolně, pod mírným úhlem, zabíhat do vody a to až k okraji kolmé stěny jezírka. Tento okraj pak přesahují tak, že předníma nohama hrabající pes musí nejdříve narazit na ně, a ne na hranu stěny nebo plochu lemu (přesah plochých kamenů přes hranu stěny bývá cca 10cm). Ploché kameny se vyspárují betonem, aby nedošlo časem k jejich uvolňování.

Kameny položené na plochu lemu, mimo vstup a výstup pro psy, se pak vyberou a umístí tak, aby vytvářely přirozenou, hlavně optickou hradbu, která odrazuje psa od výstupu. Ke stejnému účelu se dá použít i výsadba zeleně ať už v jezírku nebo v těsném okolí.

Správným způsobem ukončené jezírko, tedy pomocí lemu těsně pod hladinou, má mnoho výhod. Nemohu si pomoc a výhody bodově vyjmenuji (:-) :

1 - Izolační fólie a hlavně její ukončení není vidět

2 - fólie díky je lemu vidět pouze na kolmých stěnách a vyspádovaném dně pod hladinou jezírka - není tedy vystavena přímému slunečnímu záření a mrazu, které ji výrazně zkracují životnost

3 - samotný konec fólie, který je přivařený nebo někdy pomocí lišty přišroubovaný k horní hraně polypropylénové lemovky máte kdykoliv pod kontrolou a přesně tedy víte, kde končí izolace a začíná jezírko - můžete se kdykoliv přesvědčit, jestli se vám do jezírka nedostává dešťová voda z okolního terénu

4 - nezáleží jestli je stěna jezírka kolmá a vyzděná ze ztraceného bednění nebo jestli je jezírko jen kopané, s pozvolněji se svažujícími stěnami - ukončení okraje jezírka lemem platí pro všechny způsoby

5 - lem umožňuje snadné vytvoření vstupu a výstupu pro střední a velká plemena psů

6 - místa výstupu pro psy mohou také využívat i jiná domácí nebo divoká zvířata, která se v jezírku mohou případně ocitnout

7 - údržba vstupu a výstupu pro psy spočívá v čištění povrchu plochých kamenů dnovým kartáčem nebo metlou dle potřeby

8 - ukončení obvodu jezírka lemem je elegantní, umožňuje spoustu variant provedení a včetně míst vstupu a výstupu pro psy, působí nenásilně a přirozeně.

16/03/2026

46/
Nelíbí se mi v jezírku barevné ryby, mám rád přírodu a volně žijící zvířata v ní. Jaké druhy ryb, které se u nás vyskytují, jsou pro jezírko nejvhodnější? Zklamu vás - žádné ... ani ne tak kvůli jejich vzhledu, či barvám, ale kvůli tomu, jakým způsobem si je lze pořídit.

Takových dotazů, jako tento od smyšleného tazatele, se vyskytuje poměrně dost. Zatímco pestré barvy a různé, u nás nepůvodní druhy ryb, většina chovatelů obdivuje a touží po nich, stále existuje i skupina lidí, která je odmítá a ráda by v jezírku měla jen ,,obyčejné" ryby.
To je v naprostém pořádku - každý má radost z něčeho jiného podle svého založení.
No ano, ale proč tedy chov ryb, které žijí volně v přírodě nemohu doporučit?
Příčinou je způsob jejich získání.
Ne, nemyslím tím to, že by je jezírkáři dokázali z rybníků, přehrad, řek a jezer vychytat - to ne. Jde mi o podmínky v prostředí odkud pocházejí.

Jaké jsou možnosti jejich získání?

1. Chycení na udici a přemístění do jezírka

2. Zakoupení v prodejně ryb určených ke konzumaci

3. Získání od někoho, kdo je nabízí na inzerát

4. Získání od někoho z rybářského spolku ( někdy i svazu ), kdo je nabízí jako nadbytečné nebo prostě nevysazené do přírody

Abych vysvětlil svoje doporučení, rozvedu podrobněji všechny čtyři body:

1. Chycení na udici a přemístění do jezírka - častý jev a to zvláště, pokud je majitel jezírka zároveň rybář. Chycenou rybu, nejčastěji kapra, není schopen nebo nechce zkonzumovat hned, takže zvolí dočasně jezírko. Dále už existují dva scénáře - buďto dostane ryba jméno a potom už není možné Karla sníst nebo zůstane bezejmenný a opravdu skončí na pekáči.
Oba případy jsou ale špatně.
Jde o to, že ve volné přírodě se stále ,,něco motá", ať už jsou to rybí parazité nebo bakteriální, či viroví poteciální původci onemocnění. Ve volné vodě, na velkém objemu vody a s neustálým přítokem a odtokem vody, kde ryby nejsou v těsnějším kontaktu dojde k vážnějšímu namnožení parazitů, případně vzplanutí nákazy jen výjimečně ( většinou pokud to rybáři přeženou s už tak vysokými stavy ryb ). Dáte-li ale takovou rybu, která na sebě velmi pravděpodobně nějaké parazity má, do prostředí, kde vodu stále cirkulujete přes fitr a hned zase zpět a kde je také nesrovnatelně menší objem vody, připravíte a to nejen parazitům, ideální podmínky k rozvoji.
Tyto ideální podmínky dále obrovsky podpoří stres způsobený chycením na udici a transportem ryby do jezírka. Zápornou roli hraje také zranění ryby háčkem nebo odřením citlivého povrchu těla při odlovu. To vše dohromady může působit jako ,,spouštěč" a spolu s následným oslabením imunity nabídne rybu parazitům bakteriím nebo virům, jak na talíři.
Zbavit se potom parazitů, kteří napadnou samozřejmě i ostatní ryby v jezírku je, řekněme mírně - jen obtížně možné, drahé a může vás to zaměstnat na hodně dlouho. S bakteriemi a viry to bývá ještě horší.

2. Zakoupení v prodejně ryb určených ke konzumaci - v tomto případě už stres, zranění a oslabení imunity udělali za vás rybáři. Nedělejte si žádné iluze o práci profíků ( vím, o čem mluvím ). K rybám se až na výjimky chovají tak, že se počítá s jejich brzkým koncem - tedy hrozně. A je jedno, jestli jsou ryby uloveny zátahovou sítí nebo agregátem.
Pokud je na to čas, prochází odchycené ryby ještě pobytem na sádkách ( vánoční prodej ), který vše mnohokrát znásobí a přidá i několikaměsíční hladovění a stres z mnoha ryb na malém prostoru.
I u tako získaných ryb z volné přírody hrozí to, co je popsané výše.

3. Získání od někoho, kdo je nabízí na inzerát - pravděpodobnost, že by se volně žijící ryby někomu, v domácích podmínkách, dařilo množit je velmi malá. Daleko pravděpodobnější je, že je nabízí z odchytu např po výlovu rybníka, odchytem do čeřenu, vypůjčeným agregátem atd.
Existují výjimky, kdy se někomu daří odchovávat a nabízet volně žijící ryby z kontrolovaného prostředí jezírka, pokud ale ryby prošly pobytem ve volné přírodě rybníka, řeky, tak hrozí úplně stejné nebezbečí přenosu nechtěných návštěvníků, jako v předešlých případech.

4. Získání od někoho z rybářského spolku ( někdy i svazu ), kdo je nabízí jako nadbytečné nebo prostě nevysazené do přírody - Například úhoře v podstatě jde získat jen tímto způsobem ( háček větší úhoř většinou polyká i návnadou, takže chycení nepřežije ). Vysazuje se také jeseter malý, jako původní ryba, ale i násady kaprů, sumců, pstruhů atd. I v rybářských zařízeních se tyto násady odchovávají ( mimo úhořího monté ) na divoké vodě, která těmito zařízeními protéká a divoká voda s sebou nese stejná rizika, jaká jsou popsaná výše.

Závěrem netvrdím, že k přenosu popisovaných problémů ryb nutně musí dojít. Karla, které máte už několik let v jezírku a nic se nestalo, tam v klidu můžete nechat (:-).
Říkám, že praděpodobnost zavlečení parazitů nebo bakterií a virů, kteří napadnou nejprve vysazenou rybu zraněnou a oslabenou a pak se dají, posíleni, i do ostatních, je nepřiměřeně velká.

Chápu tedy a respektuji, že se některým z vás barevné ryby nelíbí. Záleží na tom, co proti tomu ,,nelíbí" postavíte - za mě je riziko příliš velké.
Pokud nakupujete ryby u už osvědčených dodavatelů, nebo z prověřených zdrojů, riziko problémů je neskutečně menší.
Všechny nabízené barevné ryby by měly být odchované v umělých nádržích bez parazitů nebo řádně karanténované s minimálním vystavením stresu a zraněním, což je vždy velký předpoklad potíží s adaptací na nové prostředí.

14/03/2026

45/
Koupací jezírko s rybami nebo bez nich? To záleží jen a jen na vašem rozhodnutí ... abyste se ale mohli rozhodnout, potřebujete si porovnat pro a proti a k tomu potřebujete informace. Tak tady by nějaké byly (🙂
Nejdříve jen pro ujasnění základních věcí:
- koupat se můžete v jakémkoliv jezírku, pokud má čerpadlo(a) - přesněji jejich přívodní kabel s napětím 230V - mimo vodu, ve které se koupete.
Přímo ve vodě jezírka, ve kterém se koupete může být pouze čerpadlo s napětím 12V. V nejhorším případě se čerpadlo na dobu koupání vypíná.
- pod označením koupací jezírko zahrnuji i všechny bio bazény, bio jezírka, bio topy a všechny ostatní bio ... stále by se totiž mělo jednat o to samé - přírodní voda na koupání, ve které se k jejímu čištění nepoužívají chemické prostředky, přípravky, polymery, těžké kovy, měď, včetně přípravků proti řasám pro jezírka.
A teď k těm rybám.
Bodově bych vždy shrnul, co se stane, pokud do koupacího jezírka ryby dáte a jak bude takové jezírko fungovat bez nich.
----------------------------------------------------------------------
Ryby v koupacím jezírku budou:
- ryby zásadním způsobem ovlivní množství nečistot a usazenin v jezírku, takže výrazně přibude práce s jeho údržbou. Vyššímu zatížení musí odpovídat všechny součásti jezírkové techniky
- díky rybám přibude i látek, které podporují růst řas ( čpavek, dusičnany). Ne, že by tomu tak muselo být, ale přece jen se dosti zvedá pravděpodobnost používání přípravků proti vláknitým řasám
- bude nutné koupit silnější UV-C lampu ( 3w/1m³), tedy dražší a s větší spotřebou
- filtr, čerpadlo a všechna ostatní zařízení budou stejná pro jezírko s rybami i bez, což platí obecně pro koupací jezírka
- budete muset řešit nákup, zimování, krmení, případná onemocnění ryb
- Ryby v koupacím jezírku sice mohou být občas někomu nepříjemné, ale vy je koupáním stresujete v každém případě - a to zvláště děti
------------------------------------------------------------------------
Ryby v koupacím jezírku nebudou:
- odpadnou všechny uváděné starosti s rybami
- nepřidáte si navíc práci s údržbou jezírka
- uděláte maximum pro nepoužívání přípravků pro vláknitým řasám. Pro někoho zásadní věc, zatímco jinému je to jedno a neřeší to. Jen připomínám, že nejde jen o vás, ale i o partnera, děti nebo celou rodinu
- přípravky proti řasám jsou docela drahé - dá se tedy ušetřit
- nezamrzající otvor se na hladině jezírka bez ryb sice udržuje přes zimu také, může být ale menší a nemusíte o něj tak pečovat
- pokud by se vám s vláknitou řasou nedařilo, můžete zkusit použít i vcelku neškodnou sůl ( viz článek č. 44/ )
Závěr?
1 -pokud vám jde o co nejzdravější koupání ( i pocitově! ) a ryby k životu nepotřebujete, potom je do koupacího jezírka rozhodně nedávejte - nejzdravějším koupáním myslím ve vodě bez přípravků. Nenechte se ovlivnit nejrůznějšími bláboly, proč tam ryby být musí a stůjte si za svým.
2 - jestli se pro ryby rozhodnete a koupíte silnější UV-C lampu, zůstává ostatní technika stejná jak s rybami, tak bez nich, takže eventuálně to můžete s rybami zkusit a po ,,zkušební době" je v jezírku ponechat nebo naopak někomu darovat
3 - jedna kaprovitá ryba ( myšleno Koi ), kterou ve větším jezírku ( 20m³ a více ) nemusíte a v podstatě ani nesmíte krmit, situaci s řasou neovlivní. Pokud jí tedy nikdy nekoupíte kamaráda a dodržíte nekrmení, můžete to zkusit i takto
4 - více ryb znamená i více látek, které podporují růst řas. Naprosto nevhodnou rybou do koupacích, ale všech větších jezírek obecně, je karas a to díky svým schopnostem se množit
Jak to mám já? Pro mě je používání přípravků proti řasám vždy prohra a do jezírka, ve kterém se používají přípravky, by mě nikdo nedostal. (🙂
Řekněte si všechna pro a proti a rozhodněte se po poradě se všemi, kdo budou jezírko ke koupání využívat.

07/03/2026

44/
Dočetl jsem se, že se do jezírek má přidávat sůl, takže se ptám - jaká, proč a v jaké koncentraci? Sůl je jedovatá pro vše živé, ale jako každý jed, může i sůl v přesných malých dávkách léčit.

Měl bych upřesnit, že sůl je jedovatá pro všechny živočichy vyjma těch žijících v moři, které ale nezabije pouze proto, že jí dokáží ze svého organismu vylučovat.
V jezírku jsou ryby, ale i rostliny sladkovodní, takže na sůl musíme být opatrní.

Otázka má tři podotázky, takže pojďme na to popořádku:

Jaká sůl?

Důvody mohou být různé, koncetrace také, ale ve všech případech se používá zásadně JEDLÁ, ČISTÁ, NEROZPUŠTĚNÁ SŮL BEZ FLUORU A JAKÝCHKOLIV JINÝCH PŘIDANÝCH ADITIV. Ano, je to stejná sůl, jakou se posypou třeba slané rohlíky.
Protože taková sůl se v obchodech těžko shání, nebo ji mají, ale pouze v malém balení, kupuje se běžně v jezírkových prodejnách nebo v solných mlýnech ve vašem okolí. Seženete ji tam i ve větším balení 30kg.

Jaké mohou být důvody k použití soli?

1. Léčivo - Sůl působí přirozeně antibakteriálně, což ale neznamená, že při napadení ryb bakteriemi stačí dát do vody sůl. Sůl může být vhodná pouze v některých případech bakteriálních nebo virových onemocnění a to jen jako doplněk léčby.
Často se sůl doporučuje proti parazitům ryb, např proti kožovci rybímu, nálevníkům, žábrohlístům, kapřivci atd. Zde je potřeba vědět, že sice slaná voda způsobí to, že se tito parazité obvykle pustí, či odpoutají od hostitele, ale sůl nezahubí ani je, ani jejich vajíčka. Dojde tedy k časově omezené ,,úlevě", ale jakmile se slaná voda opět naředí, jsou ryby postupně opět napadeny. Opět tedy sůl zůstává jen jako doplněk účinné léčby.

2. Povrchová poranění, hojení - Sůl rozpuštěná ve vodě vždy podráždí povrch těla ryb. Jejich kůže na podráždění reaguje zvýšenou produkcí slizu. Sliz je součástí imunitního systému ryb, obsahuje i hojivé látky. V těchto případech je slabší koncentrace soli na místě a může pomoci v rychlejším a lepším hojením ran, oděrek atd..

3. Virová infekce - Pokud v těle ryb vzplane virová infekce, napadá většina virů mimo jiných orgánů i žábry ryb. Dochází k poškození žaberních lístků, ryby se dusí, nebo jim čpavek způsobuje halunogenní stavy - ,,usínají" kladou se na bok, visi bez pohybu ve vodním sloupci.
Ryby skrze žábry nejen přijímají z vody kyslík, ale také do vody vylučují čpavek ( čpavek vniká při trávení potravy a zatímco my, lidé, jej vylučujeme močí, ryby se jej zbavují žábrami přes které jej uvolňují do vody).
Mezi vlastnosti soli patří její schopnost absorbovat ionty čpavku a nahrazovat je ionty sodíku. Tato iontová výměna, která díky soli, probíhá na površích rybích žaber, pomáhá rybám se zbavovat nebezpečného čpavku.
Slaná voda se z tohoto důvodu používá při virových nákazách vždy. Ale nejen to, sůl se přidává do vody z téhož důvodu i např. při zhoršených parametrech vody, při napadení žaber ryb parazity. Souhrnem tehdy, když se dají očekávat nebo probíhají problémy ryb s dýcháním nebo vylučováním čpavku.

4. Zvýšená úroveň dusitanů NO2 a volného čpavku NH3 - Naměřené hodnoty těchto dvou látek MUSÍ BÝT V JEZÍRKU NULOVÉ.
Špatná a to velmi špatná, je už jejich jakákoliv naměřená hodnota a je na ni potřeba ihned reagovat.
Zdravé ryby se mohou zbavovat čpavku pouze pokud ve vodě, ve které jsou, žádný není. Čím vyšší úroveň volného čpavku ve vodě je, tím méně ho mohou ryby do vody uvolnit a postupně ním samy sebe otráví.
Při těchto problémech je mimo okamžité a případně opakované výměně části vody a jiných opatření, nutné přidat do vody také sůl.

K omezení růstu řas - Pokud je na začátku článku napsáno, že sůl je pro vše živé jed, platí to i pro řasy. Sůl u nich, podle koncentrace, omezuje růst nebo je ničí. Dá se tedy použít hlavně v jezírkách bez ryb, ideálně nárazově, třeba v nejteplejším období, při potížích s vláknitou řasou.
Avšak všechny druhy řas, ale i parazitů, si na běžně používané koncentrace soli dokáží zvyknout a přizpůsobí se, proto je důležité slovo- nárazově nebo po omezenou dobu.

Karanténa ryb - Během karantény se, po transportu a s ním spojenému stresu, předpokládají problémy spojené s dýcháním, metabolizováním potravy a oslabením imunity ryb v novém prostředí. Sůl se do vody přidává vždy.

Desinfekce vody - Sůl má zanedbatelné účinky na desinfekci vody. Koncetrace, které by účinné byly, by vedly k úhynu ryb. V běžných koncetracích jsou účinky soli k desinfekci vody minimální.

Koncentrace soli podle důvodů k jejímu použití -

1. Léčivo - 3-5kg/1000l vody - po dobu léčby

2. Povrchová poranění - 3-5kg/1000l vody - krátkodobě

3. Virová infekce - 5kg/1000l vody - po dobu léčby

4. Zvýšená úroveň dusitanů NO2 a volného čpavku NH3 - 3-5kg/1000l vody - po dobu trvání problémů, tedy nejkratší možnou dobu -

5. K omezení růstu řas - 3-5kg/1000l vody - nárazově, po omezenou dobu

6. Karanténa ryb - 3-5kg/1000l vody - pokud jde vše dobře, tak cca 1/2 karanténní doby.

Dovětek -

Občas doporučované koncentrace soli 1-2kg/1000l vody k ničemu nejsou. Dát do vody 1kg na 10000l neovlivní nic - ani kladně ani záporně - s touto koncentrací můžete krátkodobě i zalévat zahrádku (:-).
Dvě kila soli v kubíku vody sice nejsou už k zalévání, ale opět nic neovlivní - naopak, mohou vést k tomu, že se řasy, či parazité na sůl ve vodě postupně adaptují a správná úroveň soli pak, v případě problémů, nezabere.

Sůl se NESMÍ používat u jezírek, ve kterých je zeolit nebo ve kterých je zeolit součástí filtračních materiálů.
Po přidání soli do vody se zeolitem nebo resinem, ( umělá pryskyřice k zachycení čpavku nebo dusičnanů )by totiž došlo, vlivem výše popisované iontové výměny, ke uvolnění čpavku, dusičnanů a jiných látek z těchto absorbčních materiálů do vody.

Sůl se nikdy nerozpouští předem, ale sype se do vody.
Při postupném rozpouštění také postupně vzrůstá její koncentrace, což dává rybám čas k adaptaci na změněné podmínky.

Před přidáváním soli do vody se dá doporučit se nejdříve s někým důvěryhodným poradit. Ale - k sepsání toho článku mě vedly aktuální rady ,,moudrých" v diskuzním fóru (:-)

06/03/2026

43/
V minulém příspěvku doporučujete u menších jezírek do 20m³ čerpadlo, sací koš, skimmer a rozdělovač - ale proč dokupovat další komponenty, když se prodávají čerpadla už s odbočkou na skimmer? Máte pravdu, taková čerpadla jsou ... ale jiné řešení má své důvody.

Správné řešení spočívá ve:
1 - vyjmutí čerpadla z jeho perforovaného krytu
2 - namontování rozdělovače pomocí spojky přímo na vnější závit
sání čerpadla
3 - umístění podstavy skimmeru V DOSAHU RUKOU od kraje jezírka
do cca 50-70cm hloubky
4 - umístění čerpadla do stejné hloubky a propojení rozdělovače a
skimmeru hadicí 38mm s délkou do max 1m ( ideálně leží
čerpadlo jen kousek od podstavy skimmeru )
5 - propojení druhé větve skimmeru se sacím košem, který leží na
dně v nejhlubším místě, hadicí 38mm max délky 3m

Důvody proč nevyužít různými výrobci nabízenou jednoduchou variantu odbočky přímo ze sání čerpadla?
Pokusím se bodově (:-)

Způsob regulace dvou směrů sání -
čerpadlo s odbočkou musí ležet na dně, v nejhlubší části jezírka, pokud chcete nastavit nebo změnit poměr sání, musíte za hadice vytáhnout čerpadlo k hladině a opět spustit dolů - často to musíte opakovat, protože se to na poprvé nepodaří - to je pracné a nepohodlné. Vrátit potom nepoddajné hadice do původní polohy je téměř nemožné. Máte-li čerpadlo v malé hloubce těsně u okraje, dosáhnete na regulační ventily rozdělovače snadno, namočíte si pouze jednu ruku po loket ...

Možnosti regulace -
Ventily rozdělovače nabízí daleko jemnější a přesnější nastavení. Regulace čerpadel s odbočkou umožňuje pouze hrubé nastavení do několika poloh

Viditelnost celé sací sestavy -
Na dně je vidět pouze plochý sací koš. Od čerpadla, které leží v malé hloubce u okraje, vede dolů k sacímu koši pouze jedna hadice a i tu lze zamaskovat tak, že se na stěnu navaří poutka nastříhaná z pruhů fólie, kterými se hadice protáhne. Hadice je tak přitažená ke stěně, případně i dnu, ale zároveň jde vytáhnout. Čerpadlo s krátkou hadicí propojující rozdělovač se skimmerem se dá snadno zamaskovat podobnými kameny, jakými je zatížená podstava skimmeru opadál.

Dostupnost a cena čerpadel -
Čerpadla s odbočkou bývají o něco dražší, než běžná. Sestava se sacím košem a rozdělovačem sice příjde také dráž, ale mimo zmiňovaných výhod, vám také umožní ji připojit na jakékoliv čerpadlo vhodného výkonu, které třeba už máte doma

Sání přes kryt čerpadla a sacím košem -
sací koš má otvory na horní i spodní ploše, saje tedy lépe, protože každé čerpadlo, i to s odbočkou, má vždy spodní plochu plnou - bez otvorů a kvůli konstrukci krytu jsou i na ostatních plochách plná místa.
Rozdělení sání u čerpadel s odbočkou je většinou vyřešeno ,,T" kusem 90°, což je to nejhorší možné rozbočení platící zejména pro rozvody vody napojené na jezírková čerpadla ( způsobuje velké ztráty výkonu čerpadla )

Opakování matka, či otec moudrosti, takže jen:

Sání - tzn. skimmer i sací koš na dně jsou v jezírku umístěny vždy na nebo u krátké strany s největší hloubkou - voda se vrací z protilehlé krátké strany na hladinu jezírka

U nových jezírek se místo pro skimmer a čerpadlo s rozdělovačem už předem připravuje a to poblíž nejhlubší části jezírka. Toto jediné vodorovné místo v jezírku je tedy těsně u okraje, v cca 60cm hloubce, šířce cca50cm a délce 100cm, poblíž krátké strany s největší hloubkou

Propojení skimmeru,sacího koše s rozdělovačem je vždy provedeno hadicí 38mm, nikdy ne menšího průměru. Hadice 38mm a větší pak platí i pro připojení k výtlaku čerpadla

Nastavení poměru sání je vždy 90% dno, 10% hladina - důvod spočívá v dosažení úhlopříčného pohybu vody jezírkem, od přítoku nad hladinou k sání na protilehlé straně na dně