21/05/2026
Z cyklu: Velké obličeje
Bolf Josef
POPIS: Akryl + fixa na papíře, rok vzniku 2002, rozměr 70 x 100 cm, zaskleno, nesignováno. Dílo získáno přímo od autora.
O AUTOROVI: Narodil se v roce 1971 v Praze. V letech 1990–1998 studoval na Akademii výtvarných umění v Praze, kde jeho učiteli byli např. Jiří Načeradský, Vladimír Kokolia a Vladimír Skrepl. Během studií absolvoval i zahraniční pobyty – Kongsthögskolan ve Stockholmu (1995) a Akademie der bildenden Künste ve Stuttgartu (1996). V letech 1996–2002 byl členem umělecké skupiny Bezhlavý jezdec (Headless Horseman). Tvorba a styl Bolfova tvorba je figurativní, často s motivy osamělých, melancholických postav, obvykle dětí či mladých lidí, které někdy působí jako hybridní – napůl lidské, napůl zvířecí bytosti. Jeho obrazy (malby, kresby a grafické listy) jsou silně emocionálně zabarvené a vyvolávají pocity smutku, izolace a introspekce. Bolf čerpá často ze svých vlastních vzpomínek na dětství na pražském sídlišti Jižní město a do svých děl vnáší motivy vnitřního světa, snů a existenciálních úzkostí. Jeho práce jsou někdy inspirovány komiksy, sci-fi, gotikou a kulturou populárního vizuálního světa, což dává jeho dílům osobitý, současný výraz. Technicky je Josef Bolf známý i pro proškabované tuše na voskovém podkladu – techniku, která připomíná dětské kreslení, a zároveň vytváří silně kontrastní a expresivní efekty v obrazech. Výstavy a ocenění Bolf vystavoval samostatně i v rámci skupinových výstav doma i v zahraničí (např. galerie v New Yorku, Praze, Berlíně aj.). V roce 2005 byl nominován na Cenu Jindřicha Chalupeckého a jeho tvorba byla později oceněna také titulem Výtvarná osobnost roku 2010. Jeho díla jsou zastoupena včetně významných sbírek Národní galerie v Praze a dalších galerií v ČR i zahraničí. Současnost Kromě vlastní tvorby působí Bolf také jako pedagog – vede ateliéry na Akademii výtvarných umění v Praze a aktivně se účastní české i mezinárodní umělecké scény. Jeho díla se řadí k jedněm z nejvýraznějších příspěvků české výtvarné kultury posledních dekád a jejich atmosféra často odráží hluboké osobní i kolektivní emoce.
